... lidé jsou andělé s jedním křídlem, proto se musejí najít dva a obejmout se, aby mohli vzlétnout...

Únor 2008

Krásná jako lednička

22. února 2008 v 20:27 | z mailu - Mirka Vopavová |  povídky pro maminky

Krásná jako

lednička
Pár let po svatbě jsem dosáhla mateřské a manželkovské dokonalosti, mýtu českých žen. Protože jsem se z té Země Dokonalosti vrátila při relativním duševním zdraví, mohu všem, kdož tam míří, poradit, jak se dostat zpět mezi šťastné nedokonalé.
Vstávala jsem tehdy denně mezi pátou a šestou ráno, kdy se budil syn. Odvedla jsem ho do kuchyně, aby nebudil tatínka. Vyčistili jsme si spolu zuby, a zatímco snídal, stihla jsem i rychlý make-up, takže jsem manžela uchránila pohledu na přirozenou zeleň svého nevyspalého obličeje. Syn dostal kostky nebo pastelky, a protože do půl osmé, kdy vstával můj muž, bývalo dost času, stíhala jsem obvykle připravit pořádnou mužnou snídani s kávou, džusem, vajíčky naměkko a topinkou. Obměnou byly lívance, vrchovatě obložené chleby nebo domácí pomazánky. Budila jsem ho veleněžně, pomohla mu najít košile a ponožky, a když odcházel do práce, mávali jsme mu z okna. Během dne jsem stihla všechno: uklidit, nakoupit a připravit teplou večeři i s moučníkem Jít s malým na procházku, uplést svetr, natřít poličky, posekat zahradu. Byla jsem hodně pyšná na to, že když se vracel odpoledne domů, bylo všechno hotové, včetně vychlazeného piva v ledničce. Z té doby si nepamatuji ani jednu manželskou hádku: neutrácela jsem za zbytečnosti, nechodila odnikud pozdě, a pokud chtěl můj muž o něčem mluvit, trpělivě jsem poslouchala. Vždycky bylo vařeno, postaráno, teplo, útulno. Na nic si nemohl stěžovat - a taky si nestěžoval. "Tak co je dnes nového…", ptával se a já pyšně oznamovala, že je všechno v nejlepším pořádku. Bylo, až na drobnosti. Jeho někdejší vřelý polibek na přivítanou se nejprve změnil v lehký polibek na tvář, pak jen v symbolický polibek ve vzduchu a nakonec v přátelské poplácání na zádech. Takové, jakým se vítají chlapi, co jdou spolu na fotbal. To už říkával: "nic nového, že…" a obvykle šel rovnou k ledničce, kde ho s železnou pravidelností čekávala vychlazená desítka.
Naštěstí mi tehdy zbyli kamarádi. "Hele, jaký si myslíš, že je rozdíl mezi tou ledničkou a tebou?" zeptal se mě jeden z nich. Telefonovala jsem mu v noci, téměř potají. "Lednička stojí každý den tam, kde to čekáš. Vždycky ti nabídne něco k jídlu, je tichá, na spotřebu nenáročná. Čistá, bílá, vkusná, ale těžko tomu říkat krásná. Už jsi viděla chlapa, co by vášnivě miloval ledničku? Všimne si jí, až když mu kompletně vyteče na podlahu. Ale to musí po tý louži uklouznout!" Ten večer jsem vypila dvě vychlazené desítky a probudila se až v půl osmé. Nade mnou stál manžel v jedné ponožce a zmačkané košili. Zatímco na pravé ruce držel křičící dítě, v levé třímal suchý rohlík. Tvářil se překvapeně. Za pár měsíců mě už zase vřele líbal a ptal se, zdali jsem vařila, nebo má po cestě z práce něco koupit.
Nebuďte vždycky tam, kde to ostatní čekají. Buďte náročná na spotřebu. Nabízejte jen tolik, co vám dávají, a pořádně hlučte, když je to potřeba. A už vůbec se nebojte čas od času vytéct na podlahu. Dodnes sice nevím proč, ale je jisté, že jen tak vás budou ti kolem milovat.
Takový je zákon ledničky.



Mirka Vopavová


kodex důchodce

22. února 2008 v 20:12 | z mailu |  vtipy
Etický kodex důchodců cestujících MHD
Platí pro všechna česká i slovenská města a všechny důchodce.
Nástup - začátek cesty
1. Pokud se chystáte cestovat MHD, zvolte dopravní špičku. Ideální doba je mezi 7 až 9 ráno, kdy
jsou autobusy plné lidí cestujících do zaměstnání a do škol, a také mezi 15 až 18 odpoledne, kdy
jedou titéž lidé nazpátek.
2. Na zastávce čekejte dál od přijíždějícího dopravního prostředku, a až když dobrzdí, tlačte se skrz
lidi, abyste nastoupili jako první nebo druzí.
3. Pokud ze dveří vozu cestující vystupují, stoupněte si před dveře, by neměli kam odcházet. Po
chvilce se začněte tlačit proti nim dovnitř.
4. Pokud je ve vozidle usměrněný nástup předními dveřmi a řidič kontroluje jízdenky, snažte se
dostat na začátek fronty u dveří, poté velmi pomalu nastupujte do autobusu, pozdravte: "Dobrý
den přeji, pane řidiči," a se slovy: "asi chcete vidět průkazku..." začněte hrabat v kabelce.
5. Dobíháte-li vozidlo MHD, vyberte si vždy jiné dveře, než ty nejbližší.
6. Snažte se doběhnout i tramvaje a autobusy, které by nedoběhl ani průměrný sprinter. Pokud na
vás řidič i přes své zpoždění ohleduplně počká, drápejte se po schůdcích nahoru tak neohrabaně,
aby vám muselo pomáhat co nejvíce lidí. Za přivření mezi dveřmi máte bonusový bod. Další
bonusový bod máte za každého, komu vysvětlíte, jaký je řidič mizera, když vám nedá dost času
na nastoupení.
7. U dvouvozové soupravy tramvají si zásadně vyberte plnější vůz, i kdybyste měli přejít celý
nástupní ostrůvek.
8. Ve městech se zastávkami na znamení, vždy podávejte znamení na poslední chvíli a nejlépe, když
přední část vozidla je v úrovni označníku zastávky. Poté začněte po okolí vykřikovat, že řidič je
slepý a že vás neviděl.
9. Do nízkopodlažních vozidel nastupujte vždy dveřmi se schody. Nezapomeňte si postěžovat, že už
ani ty nízkopodlažní nejsou, co bývaly...
Uvolnění místa k sezení
10. K sezení si vybírejte místo co nejdále ode dveří, pokud na něm sedí někdo, kdo by vás mohl
pustit.
11. Kdykoli máte příležitost, žádejte výměnu místa k sezení s odůvodněním, že nesnášíte jízdu
pozadu, nebo že z tohohle místa lépe uvidíte, abyste nepřejeli.
12. Když vás někdo pustí v plném vozidle sednout, odmítněte. Díky tomu pak zůstane nabízené místo
volné (dotyčný se bude stydět sednout si zpět) a v narvaném vozidle bude tak ještě o něco méně
místa.
13. Za minutu se přesuňte o dvě místa vpřed a vyhoďte ze sedadla zedníka po celodenní šichtě.
Vysvětlete mu, že celý den chodíte po doktorech (posedáváte v čekárnách) a jaký máte těžký
život a že vás musí pustit sednout.
14. Předchozí pravidlo se nebojte aplikovat ani v případě, že hned nejbližší jiné místo je volné.
15. Předchozí dvě pravidla platí zejména pro vitální šedesátnice a značně strhané čtyřicetileté
zedníky.
16. Pokud do autobusu začíná nastupovat jiná starší osoba, ihned vyhoďte ze sedadla nejbližšího
mladíka a vynadejte mu, jaký je nezdvořák. Pokud mladík přece jen stihne vstát ještě dřív, než jej
upozorníte vy, konstatujte: "No to je dost, že vy mladý taky jednou konečně pustíte staršího
sednout. Dneska je to mezi mladými samá neochota..."
Výběr volného místa k sezení ( = bez pouštění)
17. Pokud ve vozidle je spousta místa, tak si zásadně sedněte vždy na sedadlo, vedle něhož už někdo
jiný sedí.
1
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz
18. Pokud je naopak autobus plnější, vyberte si dosud neobsazenou dvojsedačku a na vedle sebe
položte síťovku, ze které nejlépe kape rozbité vajíčko. Na skromný dotaz, zda byste v zaplněném
autobuse sedadlo neuvolnili, odpovězte důrazně, že tašku nemáte kam jinam dát.
19. Pokud jste s polohou tašky vedle sebe spokojeni, informujte stojící cestující, že si mají sundat
batohy ze zad, jinak vadí svému okolí.
20. Když s vámi jede sousedka či známá, obsaďte tři samostatná sedadla za sebou. Otočte se do
uličky, natáhněte tam nohy a bavte se se známou, která sedí za vámi. Sousedka se také otočí do
uličky a baví se se sousedkou za sebou.
21. Ve vozech, které mají sklápěcí sedadla v prostoru pro kočárky, si posedejte, natáhněte nohy,
před ně si dejte tašky s nákupem a bavte se nahlas se spolusedícím, že je to strašný jak je ten
autobus nacpaný. Nikdy neuvolňujte co nejvíce místa pro stojící. V žádném případě nevstávejte
ze sklápěcích sedadel, když do vozu nastupuje maminka s kočárkem; jste přeci důchodci, máte
právo sedět!
Případné stání za jízdy
22. Pokud přeci jen stojíte, mějte nohy co nejtěsněji u sebe, aby nebylo možné dosáhnout jakékoli
rovnováhy. Poté můžete upadnout a obvinit řidiče z toho, že jezdí jak zabiják.
23. Pády jsou univerzální: neztrácejí efekt ani při rozjíždění vozidla, ani při brždění.
Prodej lístků u řidiče
24. Vždy si stěžujte na to, že řidič tiskne ten lístek nějak pomalu a že to při každém stisku nepříjemně
pípá. Za vyčuhující lístek tahejte, ještě dokud se tiskne.
25. Prodej lístků u řidiče je nejlepší rozměnárna (obzvlášť , když má autobus zpoždění).
Během cestování...
26. Pokud je náhodou pootevřené kterékoliv okénko, zavřete jej. Průvan je nebezpečný, a to
obzvláště ve dnech, kdy teplota přesahuje 30 stupňů Celsia.
27. Na mobilu si nastavte maximální hlasitost a uložte ho co nejhlouběji do své cestovní kabely.
Pokud vám někdo volá, myslete si, že to není vaše vyzvánění anedělejte nic. Po půl minutě mobil
horečnatě hledejte a po přijetí hovoru křičte na celé vozidlo: "Halóóó? Halóóó, já vám neslyšííím,
halóóó, já jsem v autobuse, tramvaji...!"
28. Při každé příležitosti se snažte zapojit do cizího rozhovoru. Zvláště, pokud se týká kvality
cestování.
29. Pokud vozidlo má zpoždění z důvodu dopravní situace, tak nezapomeňte otevřít kabinku, řidiče
kvalitně poprskat svým kašláním a poté začít nadávat, že pozdě přijedete na hřbitov nebo na
slevy do Kauflandu.
30. Při stížnostech na řidiče vždy přehánějte. Zkuste při stížnosti uvést nejen aktuální nedostatky, ale
i to, co se vám stalo několikrát už před 14lety.
Informace o linkách, jízdní řády
31. I když na transparentu svítí např. "GLOBUS", tak tomu v žádném případě nevěřte (může se
jednat o chybu) a radši se okamžitě zeptejte řidiče, kam to vlastně jede.
32. Pokud vozidlo vjíždí do zastávky a Vy si nejste jisti jakou trasu má toto vozidlo, tak v žádném
případě se nenamáhejte otočit hlavu směrem k jízdním řádům a radši se také zeptejte.
33. Na konečné vyhledejte odstavené autobusy a řidičů využívajících krátké zákonné přestávky se
ptejte, kdy budou odjíždět. Na případné reakce typu "támhle je jízdní řád" odpovídejte, že na něj
nevidíte.
34. Pokud spoj končí dříve, než je u dané linky obvyklé (např. u nádraží), hlášení "Konečná, prosíme
vystupte" zásadně ignorujte, ta nová elektronická udělátka přece pořád blbnou. Pokud vás k
výstupu vyzve řidič, hlasitě si postěžujte (vždyť přes ten motor není nic slyšet..), že má jet přece
až do Globusu.
35. Informace o zastávkách, přes které spoj jede, čtěte zásadně odspodu nahoru, ti, co to čtou
shora, jsou natvrdlí.
2
PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz
Výstup
36. Je-li v příměstském autobuse nápis "Vystupujte zadními dveřmi", při výstupu klidně projděte
celým vozem a dožadujte se výstupu předními dveřmi. Pokud vás řidič nechce pustit, vysvětlete
mu něco o zdvořilosti a úctě ke starším, on vás poté raději pustí.
37. Dveřmi vystupujte zásadně jako první. Pokud již stojí u dveří cestující, kteří budou vystupovat,
protlačte se před ně. Upozorněte je, že budete vystupovat a že vás musí pustit před sebe, abyste
stihli vystoupit.
38. Když se vám podaří vystoupit, zůstaňte stát přede dveřmi, v žádném případě neustupte ani o
krok. V klidu vydechněte, že jste venku, ale zatím nekontrolujte, zda máte všechny tašky.
Poptávkové otevírání dveří
39. Pokud ve vašem městě funguje systém poptávkového otevírání, nechte jakákoliv tlačítka být,
stejně nevíte, na co jsou. Pokud se dveře v zastávce ani nehnou, hlasitě se dožadujte řidiče, že je
zapomněl otevřít.
40. Jestliže s vámi vystupují ještě jiní cestující a tlačítko poptávky je již stlačeno, stiskněte ho pro
jistotu ještě několikrát.
41. Snažte se tlačítko přímo promáčknout.
Eskalátory
42. Z eskalátorů mějte strach, brzděte na nich všechny kolem, ale zásadně k nim choďte jako první,
nepusťte před sebe ani ty opravdu chvátající.
43. Před nástupem na eskalátor se zastavte, divoce kolem sebe máchejte rukama a třikrát se
rozhodujte, kdy nastoupíte.
44. Na eskalátorech v metru či v podchodu se zásadně postavte vlevo vedle jiného důchodce a
začněte spolu čile diskutovat. Na případné prosby "s dovolením" reagujte zvýšením hlasu již
probíhajícího hovoru.
45. Pokud se kolem vás někdo snaží protáhnout, přetáhněte ho holí a křičte, jaký je to hrubián, že do
vás strká, a kam se cpe.
46. Před výstupem se zastavte, divoce kolem sebe máchejte rukama. Začnete zběsile couvat, abyste
si výstup oddálili. Po výstupu se zastavte hned za eskalátorem, v klidu vydechněte, že už to máte
za sebou. Že se za vámi právě na nepohodlném výstupním předělu kupí lidé, na to nedbejte.
47. Když do vás někdo zezadu vrazí, okřikněte ho, jaký je hulvát ke staré osobě.
Závěr
48. Za žádnou cenu si nepřipusťte skutečnost, že by nynější systém hromadné dopravy byl lepší než
ten, který znáte ze svých mladých let. Na tom současném je přece všechno špatně.
Sepsáno dopravními fandy z diskuzního fóra k-report.net
Poslední úprava: 7.10.2007