... lidé jsou andělé s jedním křídlem, proto se musejí najít dva a obejmout se, aby mohli vzlétnout...

Říjen 2006

Biskupská kupa

18. října 2006 v 17:34 | ktmr z netu

Biskupská kupa

K významnému turistickému místu Zlatých Hor patří rozhledna na Biskupské kupě. Je postavena na české straně česko - polských hranic. V době stavby to byla hranice mezi Rakousko - Uherskem a Pruskem. Dříve zde stála dřevěná vyhlídková věž postavena v roce 1889. V roce 1895 byla povolena stavba zděné věže k příležitosti 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Tato kruhová 19,3 m vysoká věž byla slavnostně otevřena 26.8. 1898. Stavbu organizoval sudetský turistický spolek (MSSGV), sekce Zlaté Hory. Celkové náklady byly 9200 korun. Po 2. světové válce byla věž pro veřejnost uzavřena a dlouho sloužila jako televizní vysílač. Po roce 1989 byl vysílač přemístěn na nový stožár. V roce 1996 se začalo s celkovou opravou schodiště a omítky a v létě 1998 byla ke stému jubileu stavby slavnostně znovu otevřena.

Několik technických dat rozhledny:
  • průměrná výška vyhlídkové terasy - 17,8 m
  • obvod rozhledny v základě - 19,5 m
  • průměr rozhledny - 6,2 m
  • tloušťka zdiva - 0,95 m
  • objem zdiva - 280 m3
Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi - PL), anebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Biskupská kupa slouží jako pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem a je zde nutno mít platný cestovní pas. Dostaneme se k ní pěšky z náměstí Svobody ve Zlatých Horách po zelené značce anebo opět po zelené značce ze sedla silnice Zlaté Hory - Petrovice.

vyhled z Biskupské kupy:

Praděd

18. října 2006 v 17:12 | ktmr z netu
Praděd v Jeseníkách:.

Bývalý okres: Bruntál
Kraj: Moravskoslezský
Typ stavby: Vysílač
Otevření: 1983
Přístup: Celoročně
Výška rozhledny: 145.5 m
Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 73.0 m
Počet vyhlídkových plošin: 1

Vysílač s rozhlednou otevřen po celý rok každý den od 9:00 do 18:00 hodin.
Rozhledna na Pradědu je jednou z nejvýznamějších v celé České republice a to jak díky provedení stavby tak díky důležitosti pro region. Již od počátků turistiky chtěli lidé postavit rozhlednu na Pradědu, která by poskytovala výhled do krajiny. Stavbu se podařilo zahájit až v roce 1904 Moravsko - Slezskému horskému spolku. Doba stavby se ale protáhla na dlouhých 8 let a stavba se značně prodražila. Stavba poté neprošla kolaudací díky problémům s prosakující vodou ve zdivu. Rozhledna měřila 32,5 m a její šířka byla 14,5 m. Postavena byla v novogotickém stylu s restaurací a ubytováním v přízemí. Jméno dostala Habsburská věž. V roce 1923 musela být rozhledna uzavřena pro opětovné problémy se zdivem. Ve 40. letech byla poblíž rozhledny postavena tzv. Poštovní chata. Nové pokusy o opravu rozhledny přišli zas až v roce 1951. Přesto se rozhledna díky problémům se zdivem a statikou nakonec 2.5.1959 zřítila. V roce 1968 se začalo s výstavbou nové rozhledny připomínající startující loď .....
Rozhledna byla zcela dokončena až v roce 1983. Věž je vysoká 162 m a společně s vrcholem 1492 m vysokého kopce je vrch rozhledny nejvyšší bod České republiky. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 73 m je krásný výhled jak na České území tak do Polska. Za ideálních podmínek je možné shlédnout Vysoké Tatry na Slovensku a Nízké Alpy v Rakousku. Na plošinu se lze dostat pomocí rychlovýtahu.

vtipy krátké - hádanky

12. října 2006 v 22:31 vtipy
Je to červené a škodí to zubům. Co je to?
Cihla.
______________________________

Proč jsme najnezávislejši zemi v Evropě?
Protože na nás už nic nezávisí.
______________________________
Víš, kdy se nejrychleji listuje v telefonním seznamu?
Po zkonzumovani omelety z muchomůrek.
______________________________
Víte, co máte dělat, když nedaleko bouchne atomová bomba?
Dívat se, protože tak velkolepou parádu už nikdy neuvidíte.
______________________________
Chcete někomu vyvrátit názory?
Tak ho nejprve pozvěte na burčák a potom na kolotoče...
______________________________
Víš, proč ženy sledují porno až do konce?
Čekají, že bude svatba.
______________________________
Jaký je rozdíl mezi mrazem a traktorem?
Když Vám po zádech přejede mráz, dá se to vydržet.
______________________________
Jaké byli tři největší námořní katastrofy všech dob?
Požár na Queen Mary, potopeni Titanicu a nepotopeni Aurory.
______________________________
Je to žluté a když to dopadne, tak to zamňouká. Co je to?
Cokoliv, ale musí to dopadnut na kočku.
______________________________
Proč má traktor také velká zadní kola?
Aby lépe létalo bláto.
______________________________
Jak se říká člověku, který má jen pravou ruku a pravou nohu?
All right.
_________________

Malý Blaník

12. října 2006 v 19:32
Malý Blaník- 12 km jižním směrem od Vlašimi, výstup z Louňovic pod Blaníkem
I Malý Blaník má své kouzlo. Vrchol Malého Blaníku měří 564 metrů. Najdete na něm zříceninu starobylé poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753. Zrušena v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk.
Zřícenina poutní barokní kaple Sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem Josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.
Vrch Blaník je opředen mnoha pověstmi a k tomuto místu od pradávna směřovala lidská fantazie mnohé naděje, nebo strach. V každém případě tato lokalita byla vždy předmětem osídlení již od ranných časů lidského rodu.
Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že na Blaníku se ve středověku nacházel hrad. Tyto domněnky také podporovaly rozsáhlé terénní nerovnosti a kamenné valy na vrcholu této hory, ale v tomto případě se zřejmě jedná o pozůstatky pradávného opevněného slovanského sídliště.

Velký Blaník

12. října 2006 v 19:14 | http://coffee.netdev.cz/index.php/art/72/horablan%C3%ADk-mikrov%C3%BDlet/ a dalsi

Hora Blaník

Památnou horu Blaník potkáte při cestě silnicí číslo 125 mezi mezi Vlašimí a Mladou Vožicí. Ve vsi Louňovice pod Blaníkem, kde začíná náš krátký pěti kilometrový výlet lze pohodlně zaparkovat auto nebo se sem dostane i autobusem (ČSAD Benešov). Samozřejmě autem se dostanete i přímo pod úpatí hory, čímž si výlet zkrátíte asi o tři kilometry. Velký a Malý Blaník jsou turisticky hojně navštěvované, zvlášť za pěkného počasí se to tu hemží turisty, rodinkami na výletě a dalšími podezřelými lidmi. Neklamným znakem přeplněné bájné hory je zmíněné parkoviště, které hustě poseto nablýskaným plechem. Obě hory jsou vedle sebe a jsou součástí CHKO Blaník.

Velký Blaník (638 m), jenž poznáte již z dálky podle rozhledny, která vyčnívá na jeho vrcholu. Z Louňovic na něj vede červená TZ, která vede přímo k hoře po silnici. Ještě se zmíním o Louňovicích. Podle cedule na návsi je tam muzeum. Nevím co v něm vystavují, ale podle cedule na návsi tam zřejmě je. Dále je zde také hostinec Pod Blaníkem, který slibuje chutnou krmi a napojení. Pokud hodláte někde pojíst,
doporučuji to brát jako dobrou variantu. Bistro, které je na Blaníku je sice útulné, ale ceny a sortiment odpovídá velmi odlehlému vysokohorskému středisku. Doporučuji tedy raději naplnit chlebníky a čutory. Začátek cesty z Louňovic vede po asfaltce, po které vás závratnou rychlostí míjejí rodinky s otylými dětmi spěchající na parkoviště pod horou, kde do té doby nemluvní otcové vystrkují lokty na přeplněném parkovišti. Od parkoviště vede kamenitá cesta nahoru k rozhledně. Na úpatí hory je několik informační cedulí, které jsou součástí naučné stezky CHKO. Dále, zde naleznete na zemi desku, že prý zde Václav Klaus zanechal otisk. Hledali jsme usilovně, leč marně asi ho už někdo ukradl. Po asi 100 metrech se červená dělí na kratší variantu pro zdatné a pohodlnou variantu, které horu více obchází. Na delším okruhu naleznete také několik skalisek, které jsou zasazeny v bukovém lese, který je na podzim nádherně vybarvený. Krátká procházka vás přivede až k rozhledně, kde po zaplacení vstupného můžete obdivovat krásy okolí. Kolem rozhledny jsou rozmístěny lavice a stoly pro hodování po vysilujícím výstupu.

Cyklisty mohu ujistit, že i mírně zdatnější jedinci na bajku či treku nahoru vyjedou bez větších obtíží.

Ještě jeden poznatek z Blaníku. Nezapomeňte si vzít s sebou pravítko. Od úpatí hory vede stezka zdatnosti. Podle naměřeného času výstupu na horu pak podle tabulky umístěné na rozhledně zjistíte vaši zdatnost.

Louňovice pod Blaníkem

12. října 2006 v 18:49 | ktmr z netu
Louňovice pod Blaníkem, nacházející se jihovýchodně od Benešova u Prahy, leží v typické pahorkovité krajině středních Čech. V krajině se mozaikovitě střídají pole, lesy a louky, časté jsou i menší rybníky.
V kraji najdeme řadu zajímavých historických památek, drobných sakrálních staveb i přírorodovědně zajímavých lokalit - pramenné louky a mokřady, lokality s výskyty zlata, zajímavé horniny, geomorfologické jevy i výskyty nejrůznější fauny i flory.

Nad Louňovicemi se zvedá známá hora Blaník, tvořená ve skutečnosti dvěmi vrcholy - Velkým Blaníkem (638 m n.m.) a Malým Blaníkem (580 m n.m.). Na Velkém Blaníku se nachází skalní výchoz, pojmenovaný Veřejová skála, odkud podle pověsti budou vyjíždět blaničtí rytíři, až bude české zemi nejhůře. Na Velkém Blaníku a jeho okolí byla vyhlášena v roce 1981 chráněná krajinná oblast o rozloze 40,31 km čtverečních.

Prvními obyvateli zdejšího kraje, po kterých se dochovaly archeologické stopy, byli Keltové, kteří v době halštatsko laténské (5. až 4. století př. n.letopočtem) na vrcholu Velkého Blaníku vybudovali hradiště o rozloze zhruba 125x175 m (výzkumy Karla Brantla z 2. poloviny 19. století, další výzkumy v roce 1940).

Keltské hradiště později zaniklo a teprve v roce 1149 byl založen želivským opatem Gotšalkem na území dnešních Louňovic pod Blaníkem ženský premonstrátský klášter jako protějšek mužského premonstrátského kláštera na Želivi. První jeptišky pocházely z Porýní ze Steinfeldu, v závěru 80. let 12. století byly odtud vysílány jeptišky do nově zakládaného konventu v Dolních Kounicích na Moravě.

- Klášter v Louňovicích byl v roce 1420 bohužel vypálen husity a jediným objektem, který přetrval zkázu kláštera a v pozměněné podobě se dochoval dodnes je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Předpokládá se, že stál u bývalé západní brány vedoucí do areálu kanonie.Ve 2. pol. 17. století byl kostel zbarokizován, zaklenut a doplněn kryptou. U vchodu kostela stojí bezejmenný náhrobek s nápisem: "Léta 1652 dne 31. srpna umřel jest člověk hříšný. Prostě za něho Pána Boha!" Odpočíval pod ním Oldřich Sezima Skuhrovský, a to před dveřmi kostela, aby se po jeho náhrobku šlapalo.

Zbytky klášterních staveb a laické klášterní pohřebiště byly zjištěny archeologickým výzkumem východně od kostela v prostoru domů čp. 20, 21, 22 a 39. Pozůstatkem kláštera je zřejmě také masivní kamenná zeď bývalého objektu čp. 19 v ulici Jana Žižky. Pozoruhodný je také bývalý zlatorudný mlýn, zjištěný poblíž klášteřiště. Jeho nález dokládá středověké dolování zlata v okolí Louňovic. S výsledky archeologických výzkumů se mohou zájemci seznámit v místním muzeu v louňovickém zámku.
Ve 2. polovině 16. století vybudoval Oldřich Skuhrovský na místě bývalého klášterního probošství renesanční tvrz s nárožními věžemi , k jejíž stavbě pravděpodobně využil materiálu ze zřícenin kláštera. Roku 1652 je tvrz připomínána již jako zámek, který byl v roce 1675 barokně upraven a dochoval se do dnešní doby. Od roku 1672 do roku 1924 patřil objekt pražskému aricbiskupství, po pozemkové reformě jej získala tělovýchovná jednota Sokol, které patří zámek dodnes. V 70. - 80. letech dvacátého století byla objevena renesanční sgrafita na jižní fasádě nádvorního křídla (pravděpodobně zachycení starozákonního námětu Noemovy archy ( Gn 7.1 - 24 ). Malby byly opětně zabíleny vzhledem k nedostatku prostředků na jejich restaurování.
-

Na zámek navazuje budova zámeckého pivovaru, který dnes již bohužel svoji původní funkci neplní.
V roce 1679 se v Louňovicích narodil významný hudební skladatel působící při saském dvoře Jan Dismas Zelenka (zemřel 23.12.1745 v Drážďanech). Osobnost Jana Dismase Zelenky připomíná pomníček u kostela (viz foto).
-