... lidé jsou andělé s jedním křídlem, proto se musejí najít dva a obejmout se, aby mohli vzlétnout...

Červenec 2006

Skvrny od čokolády

24. července 2006 v 2:34 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Skvrny od čokolády

- Čerstvé skvrny od čokolády (a také kakaa) proplachujeme čistou vodou bez přídavku pracího prostředku. Starší skvrny změkčíme nejprve glycerínem, potom přepereme v saponátové lázni a dobře vymácháme.
- skvrnu potřeme 90% lihem, do něhož jsme přidali pár kapek čpavku, a po chvíli vypereme;
- na skvrnu přiložíme savý papír a třeme studenou vodou. Savý papír podle potřeby vyměňujeme;
- syntetické látky nejlépe vyčistí voda s citrónovou šťávou;
- čerstvé skvrny na látkách vytřeme mokrým hadříkem se solí;
- na bílých látkách odstraní skvrny nejlépe čistá voda s trochou čpavku;
- na velmi staré a zatvrzelé skvrny použijeme směs žloutku a glycerínu.
- na hedvábí použijeme 100% roztok boraxu

Čištění od vosku

24. července 2006 v 2:28 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Čištění od vosku
- Větší kousky se odstraní mechanicky, ale ze svícnů a zbytky odstraňuji tak, že na ně foukám horký vzduch z fénu tak dlouho, dokud vosk nezměkne a nedá se otřít
- skleněné, porcelánové i kovové svícny vyčistíme od zbytků vosku či parafínu vložením do studené vody a jejím zahřátím na bod varu.
- vosk ze svícnu odstraníme snadněji, když svícen vložíme na několik hodin do mrazničky.
- skvrny od vosku na koberci odstraníme přežehlováním horkou žehličkou přes savý papír, což několikrát opakuje a papír vždy vyměníme
- svíčky nekapou a také pomaleji hoří, když je asi na hodinu před použitím ponoříme do studené osolené vody nebo je vložíme do mrazničky.
- Když nechcete aby váš ubrus nebo stolek nebyl pokapán voskem stačí svíčky přes noc namočit do slané vody.
- pomocí pečetního vosku lze také zatmelit nůž do střenky

Čištění kojeneckých lahví

24. července 2006 v 2:24 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Kojenecké lahve - čištění
- Kojenecké láhve vyčistíme kartáčkem namočeným v soli.Nikdy nepoužíváme saponáty, funguje to výborně i u dudlíků na lahve, stačí nasypat trochu soli do vlhkého dudlíku, párkrát "promnout" a opláchnout a příp. sterilizovat.
- Natrháme papír na malé kousky, dáme ho do láhve, přidáme vodu, uzavřeme a třeseme. Třeseme tak dlouho, dokud nebude zase jako nová. Taky se dá místo papíru použít rýže, kroupy....

Skvrny od trávy

24. července 2006 v 2:19 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Skvrny od trávy
- Lehce to z textilu dostanete něčím kyselým! Můžete zkusit čerstvou citrónovou šťávu nebo ovocný ocet! Ale postupujte opatrně aby k úhoně nedošla i barva látky nebo potisk!!!
- Vanishem. Skvrny okamžitě vyšumí, ještě před praním a nic nehrozí ani barevnému prádlu.
- na fleky od trávy, stačí zkyslé mléko. Nejlépe odstavené přes noc venku. Ale mě samotné se osvědčilo, že skvrnu stačí polít mlékem, a teprve potom to nechat zkazit. Pozor !!!! Upozorňuji, že trvanlivá mléka jsou absolutně nevhodná. Trvá jim dlouho než se srazí!!!! A pak stačí dát do pračky a je hotovo.
- z hedvábí a vlny a barevných materiálů odstraňujeme skvrny namočením v 95% alkoholu a vypráním v mýdlovém roztoku. Pokud je materiál stálobarevný, můžeme přidat i trochu čpavku
- z bavlněných a lněných látek by měly pustit běžným praním a bělením, např. pomocí odbarvovače
- skvrny potřeme troškou másla a potom vypereme mýdlem nebo saponátem v horké vodě
- potřeme rozkrojeným syrovým bramborem a přepereme v saponátu

Čištění příborů

24. července 2006 v 2:11 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Čištění příborů
- Čisté příbory či jen lžičky od kávy? : dát do hrnce jedlou sodu, do ní příbory či lžičky a chvilku povařit. Pak přeleštit houbičkou a je hotovo. Vše je nablýskané a jako nové!!
- Příbory budou zase čisté a lesklé, když je na deset minut ponoříme do vody, ve které jsme vařily brambory. Potom je utřeme dosucha.
- Na zašlé příbory postačí 1 sáček jedlé sody a několik lžic kuchyňské soli. Příbory dáme do hrnce s vodou, přísady vsypeme a krátce povaříme, poté necháme ve vodě chvilku odmáčet a utěrkou vyleštíme. Opravdu to funguje, skvrny od kávy i čaje ze lžiček zmizí a vypadají jako nové.
- dřevěné střenky jen otřeme vlhkým hadříkem, necháme uschnout a potom je po napuštěním stolním olejem dosucha vytřeme
- rybí či jiný pach z příborů odstraní omytí nebo otření octem či vyčištění solí

Skvrny na koberci + všeobecné rady

21. července 2006 v 9:55 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Skvrny na koberci + všeobecné rady
- skvrny na koberci odstraníme pěnou na holení a navíc koberec pak hezky voní.
- nový koberec po dobu 3 - 4 měsíců neklepeme a nevysáváme, ale pouze lehce smetáváme, protože povrchový vlas se musí dostatečně zašlapat. Nepokládáme ho také nikdy na vlhkou podlahu, v případě potřeby podkládáme vrstvou papíru, aby měl lepší tepelnou izolaci;
- těžký nábytek na kobercích podkládáme vždy kousky silnější lepenky nebo plsti protože vlas koberce daleko méně trpí a déle vydrží;
- koberec velmi trpí také od noh stolů, židlí a křesel. Proto je opatříme buď gumovými podložkami, nebo na konce noh nalepíme kousky plastické hmoty či flanelu;
- odstávající rohy na kobercích, které dokáží nejednu ženu či muže dohnat k nepříčetnosti, přežehlíme přes mokrý hadr a pak do rána zatížíme těžším předmětem, který podložíme lepenkou; - kokosové a jutové koberce podkládáme silnějším (např. balicím) papírem, abychom daleko snáze mohli odstraňovat prach a nečistotu, které těmito koberci neustále propadávají;
- koberce klepeme nejdříve po rubové a pak teprve po lícové straně prach měkkým kartáčem skartáčujeme. Budeme-li klepat koberec i z lícové strany, pak do něj prach znovu zatlačíme zpátky;
- barvu koberce osvěžíme, když jej vytřeme hadříkem namočeným v octové vodě - barvy koberce se také osvěží, když koberec před mechanickým čištěním posypeme kuchyňskou solí (ale mírně!);
- dalším způsobem oživení barev je posypat koberec kyselým zelím, které čistým hadříkem vytíráme tak dlouho, až je koberec čistý. Špinavé zelí pak zameteme a koberec lehce vyklepeme;
- kobercové třásně bývají po vyprání koberce překroucené. Pročešeme je proto řídkým kovovým hřebenem, po částech je podložíme měkkou podložkou a přežehlíme přes vlhký hadřík nebo hedvábný papír;
- vůbec nejlépe vyklepeme koberec na čistém sněhu.
Velmi často a snadno se stává, že na koberec něco upadne či ukápne. Zvláště v domácnosti, kde jsou malé děti, není o podobné radovánky nikdy nouze. Abychom rodičům ušetřili rozčilování a dítku trest, předkládáme dost obšírný přehled, jak co z koberce vyčistit:
- asfalt, dehet a kolomaz odstraníme tupým nožem, navlhčíme benzínem k čištění a naneseme kašičku z benzínu a magnézia. Po zaschnutí vysajeme;
- barvy a laky odstraníme kašičkou z magnézia a čistou terpentýnovou silicí. Skvrnu navlhčíme terpentýnem, naneseme na ni kašičku, necháme zaschnout a potom vysajeme;
- bláto necháme dokonale zaschnout, pak je vykartáčujeme a skvrnu dočistíme Peršanem;
- borůvky a jiné sladkosti čistí z koberců (i potahů) vlažná mýdlová voda s trochou čpavku, skvrny podle potřeby dočistíme Peršanem;
- čaj, čokoládu, kakao a kávu čistíme nejprve čisticím benzínem a potom roztokem z 1 dílu octa a 1 dílu lihu, skvrnu vytíráme krouživým pohybem;
- skvrny od hořčice, omáček, mléka, sýrů a vajec vyčistí vlažný roztok mýdlové vody se čpavkem;
- inkoustové skvrny vyčistíme směsí citrónové šťávy a soli, rozmíchané ve vodě. Směs necháme vždy několik minut působit a potom setřeme čistým hadříkem. Podle potřeby několikrát opakujeme;
- krev čistíme vlažnou vodou (do 40 °C) se čpavkem;
- skvrny od líčidel odstraní kašička z benzínu a magnézia, kterou naneseme na skvrnu provlhčenou terpentýnem a po zaschnutí vysajeme;
- skvrny od majonézy vyčistíme kašičkou z magnézia a benzínu, nakonec je však musíme vytřít mýdlovým roztokem teplým do 40 °C;
- mastné skvrny pokryjeme rovněž kašičkou z čisticího benzínu a magnézia, překryjeme kouskem skla, aby rozpustidlo lépe účinkovalo, necháme zaschnout. Podle potřeby opakujeme;
- moč a výkaly vyčistíme tak, že skvrnu přetřeme octem, namydlíme vlažným roztokem, necháme působit pěnu Peršan a vysajeme;
- ovoce, lihoviny a pivo odstraní teplá mýdlová voda, pak teplý roztok 1 dílu mýdlového lihu a 1 dílu vody. Nakonec opět použijeme Peršan a vysajeme;
- skvrny od parafínu, svíčky a vosku odstraníme po ztuhnutí tupým nožem, přežehlíme mírně teplou žehličkou přes složený savý papír a zbylou skvrnu vytřeme benzínem;
- saze posypeme solí, po chvíli smeteme ostřejším kartáčem a vytíráme vlažnou mýdlovou vodou. Nakonec vyčistíme Peršanem;
- žvýkačku na koberci obložíme několika kostkami ledu, po zmrznutí a zkřehnutí ji rozlámeme a odloupeme. Zbylou skvrnu překryjeme kašičkou z benzínu a magnézia a dočistíme mýdlovou vodou.

Skvrny od smůly

21. července 2006 v 9:22 | ktmr z netu + literatura |  rady pro domácnost
Skvrny od smůly
- skvrny odstraníme hadříkem namočeným v benzínu.
- dát na flek od smůly piják a žehličkou zapnutou na bavlnu přejíždět
- skvrny od smůly na oblečení nejlépe odstraníme dětským lihem na pupík (koupíme v lékárně asi za 16 korun), naneseme jej na vatový polštářek a místo potřeme, poté namočíme a vypereme.
- skvrny od smůly=pryskyřice z oblečení i z dětských ručiček odstraní spolehlivě odlakovač na nehty.
-skvrnu namočíme nejdřív v petroleji, necháme ji rozpustit, vytřeme čistým hadříkem a pak ještě dočistíme benzínem

Skvrny od asfaltu

21. července 2006 v 9:10 | ktmr z netu |  rady pro domácnost
Skvrny od asfaltu

- z dítěte: nejsnadněji ho odstraníme obyčejným sádlem a poté omyjeme vodou.
- nejprve seškrábneme nahřátým nožem vrstvu asfaltu. Pak skvrnu změkčíme tukem (máslem, stolním olejem, sádlem nebo vazelínou) a dočistíme ji tetrachlórem, benzolem, sirouhlíkem nebo trilenem na sirném savém papíru, který raději několikrát vyměníme. Čisticí prostředek nanášíme na skvrnu hadříkem, jímž znečištění vytíráme. Samozřejmě tak, aby se skvrna nezvětšovala;
- skvrnu nejprve změkčíme tukem, potom tupým nožem nebo Ižičkou přebytečnou vrstvu odstraníme. V řadě případů jde zbylou skvrnu (například z ponožek) vyprat běžným způsobem;
- ze syntetických látek odstraníme asfaltové skvrny benzínem;
- z obuvi smyjeme skvrny kartáčkem a mýdlem;
- přijde-li k vám na návštěvu asfaltér a zanechá po sobě skvrny na koberci, postupuje se takto: odstraňte přebytečnou vrstvu tupým nožem, navthčete ji benzínem na čistění a po chvíli na ni naneste kašičku z benzínu a magnézia. Po zaschnutí vysajete vysavačem;
- stejnými způsoby můžeme vyčistit i skvrny od dehtu a kolomazi.

Chladnička

21. července 2006 v 9:07 | ktmr z netu |  rady pro domácnost
Chladnička

Chladnička neboli lednička patří dnes k běžnému vybavení našich domácností a snad právě proto jí věnujeme někdy tak málo pozornosti. Většinou jí to vzhledem k dobré konstrukci příliš nevadí, ale měli bychom mít na paměti, že jí pravidelné odmrazování - pokud nemá automatický odmrazovač - a zvláště čištění jen a jen prospěje.
Jak správně rozmrazovat chladničku? Existuje řada způsobů a těžko říci, který je nejlepší a také nejvhodnější. Velmi dobře se však osvědčil tento: chladničku vypneme, naplníme misky na ledové kostky teplou vodou (ne však horkou) a postavíme je na výparník. Podle potřeby vodu vyměníme. Námraza se odlupuje ve velkých plátech a nezanechává v chladničce ani kolem ní vodní spoušť. Pozor ale, aby se nádobky s teplou vodou nedotkly plastikového vnitřního pláště, mohl by se teplem zdeformovat.

Po odmrazení vymyjeme chladničku nejlépe teplou vodou s trochou octa, který odstraňuje zápachy. Nezapomínáme ani na povrch chladničky a její zadní stranu, která je většinou plná usazeného prachu. Po vymytí necháme chladničku chvíli vyvětrat. Gumové těsnění umýváme jen teplou vodou a čas od času jej potřeme glycerínem.
Do chladničky nikdy nedáváme teplé pokrmy, protože bychom ji přetěžovali a také by se daleko rychleji tvořila námraza. Chladničku také nepřeplňujeme a pokrmy neklademe na sebe, protože bychom zabránili volnému proudění vzduchu.
Zápach z chladničky odstraníme velmi dobře a rychle tak, že do ní dáme hrneček s octem.
Pokud potřebujeme nahradit chladničku například na chatě, stačí postavit láhev s limonádou do kbelíku s pískem, na jehož povrch nasypeme půl kilogramu soli a přelijeme ji několikrát vodou. Za půl hodiny bude obsah láhve doslova ledový.

Zlenice - zřícenina hradu

19. července 2006 v 21:00 | ktmr z netu

ZLENICE (HLÁSKA) - zřícenina gotického hradu

V popředí zbytky vstupní věže a hradby, v pozadí část zdiva paláce
V popředí zbytky vstupní věže a hradby, v pozadí část zdiva paláce
Přestože historie zlenického hradu nepřesahuje ani dvě století, je zajímavou a pro český středověk typickou ukázkou šlechtického života od vlády Jana Lucemburského až po kališnického krále Jiřího z Poděbrad.
Hrad Zlenice byl založen po r. 1300 na skalnatém ostrohu, pod nímž ústí Mnichovický potok do Sázavy. Jméno Zlenice se poprvé připomíná r. 1318, kdy se uvádí Oldřich ze Zlenic. Hrad dostal název podle zaniklé osady Zlenice, která ležela na druhém břehu Sázavy. Vznik hradu dnešní podoby lze však s určitostí zařadit do 1. pol. 14. století. Podle hradu se psal až v r. 1351 Jan ze Zlenic. Téhož roku dal svůj hrad do zástavy za půjčku bratrům Štěpánovi a Ješkovi z Tetína. Zdejší úsek Posázaví patřil na poč. 2. pol. 14. stol. k majetku pánů z Dubé, jimž také připadl hrad Zlenice. Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který zlenické statky držel v letech 1361 - 1412, je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Ondřej IV. zastával místo nejvyššího sudího českého království a je autorem díla "Výklad na právo zemské české". V r. 1377 se staly Zlenice královským manstvím. Proto po smrti Ondřeje IV. z Dubé a na Zlenicích (r. 1412) připadl hrad jako léno králi. Získali je Boček starší z Poděbrad a Půta z Častolovic. R. 1415 prodal Půta zlenický hrad Kunešovi z Konojed, který koupil rovněž právo Bočkovo. V Kunešově rodu zůstalo panství až do r. 1444, kdy je jeho dcera Běta dala do zástavy Zdeňku Kostkovi z Postupic a zmiňovanému Kunešovi Rozkošovi z Dubé. Mezi oběma zástavními držiteli vznikl o Zlenice dlouhý spor, až se po Kostkově smrti ujali správy statků páni z Postupic ( jeho strýc Zdeněk Kostka z Postupic,o rok později Mikeš z Postupic). R. 1456 prodal Mikeš z Postupic celé panství bratrům Burianovi, Zdeňkovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Od nich znovu odkoupil Zlenice v r. 1463 Zdeněk Kostka z Postupic. K úplnému zániku hradu dochází v letech 1464-66 právě za jeho vlády. Z manského závazku byl hrad propuštěn v r. 1465 výměnou za Kostkův hrad Myšlín. Při této příležitosti se už Zlenice uvádějí jako zbořené a opuštěné. Pusté Zlenice potom byly součástí Kostkova panství Komorní Hrádek. V r. 1648 byly od Hrádku odděleny ke statku Mrači a s ním v r. 1725 koupeny ke Konopišti.
Ze zlenického hradu zůstala dnes jen zřícenina, která se podle dominantního zbytku věže obecně nazývá Hláska. Přístupová cesta k hradu vedla od opyše přes předhradí k jádru hradu, které bylo od další plochy ostrožny odděleno širokým příkopem. Předhradí dělil od opyše val, za nímž byl příkop. Na předhradí se patrně vstupovalo věžovitou branou, jižní část předhradí vyplňovala budova o dvou prostorách. Jádro hradu mělo půdorys nepravidelného pětiúhelníku. Z předhradí byl přístup do vnitřního hradu přes široký příkop vylámaný ve skále, patrně po pevném mostě s padací částí. Most končil u brány čtvercového půdorysu, která měla příložku pro padací část mostu. Nad průjezdem, v němž jsou po stranách sedátka, bylo patrně další podlaží. Někdejší hradba, jež vycházela od brány na obě strany, je částečně zachována nad příkopem. Nejvýznamnějším objektem vnitřního okrsku hradního jádra je velká věž obdélníkového až lichoběžníkového půdorysu, dochovaná dnes až do výšky 14 m v SV. zdi; JZ. část je již téměř celá zřícená. V dochované části jsou patrna 4 podlaží se zbytky oken.
Stavební vývoj hradu Zlenice není dosud jednoznačně vysvětlen a nelze též jednoznačně určit ani hradní typ. Zřícenina je dnes chráněnou památkou I. kategorie.
Vznik hradu dnešní podoby lze však s určitostí zařadit do 1. pol. 14. století. Již roku 1351 píše se Jan ze Zlenic, jako předseda zemského soudu. Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který zlenické statky držel v letech 1361 - 1412, je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Své odborné kvality uplatnil v postavení nejvyššího sudí českého království a v autorství díla "Výklad na právo zemské české". Páni z Dubé hráli svým významem v posázavském regionu zcela specifickou roli, a proto si dovolme malé pozastavení u jejich historie. Rodovou příslušnost odvozovali od starého panského rodu Benešoviců, jehož počátky nalezneme již v 11. století. Tak jako všichni Benešovici, nosili i páni z Dubé ve svém erbu na červeném poli bílou zavinutou střelu, neboli odřivous, o jejímž původu se traduje nejedna legenda. Větší rozmach rodu, vlastnícího velké statky při dolním toku Sázavy, se datuje r. 1283, kdy potomek Matouše Benešovice Ondřej z Dubé vystavěl mezi dnešními Hvězdonicemi a Zlenicemi hrad Stará Dubá, k němuž přiléhalo obchodní městečko Odranec. Tato větev rodu však r. 1412 vymřela na hradě Zlenicích právě Ondřejem IV. z Dubé. Dalším příbuzným je loupeživý rytíř Kuneš Rozkoš z Dubé, sedící v době poděbradské na hradě Kostelci. Jiná větev početného rodu držela hrad Leštno u Benešova, odkud rozšířila svou moc na Libouň a Janem Roháčem z Dubé na pověstný Sion. Také tvrz Mrač nedaleko Benešova byla osídlena šlechtou nazývající se Mračtí z Dubé. Jak je patrné, jedná se o skutečné představitele původní české šlechty, která bohužel nepřečkala bouřlivé 15. století. Smrtí Ondřeje IV. z Dubé se osud zlenického hradu začíná nezadržitelně naklánět, neboť majitelé panství se střídají příliš rychle na to, aby se hradu dostalo odpovídající péče a roku 1412 hrad připadá jako léno králi. Vlastníky se píší Boček starší z Poděbrad a Půta z Častolovic, kteří později prodávají svá práva Kuneši z Kozojed, jehož dcera užije panství jako zástavy ve prospěch Zdeňka Kostky z Postupic a již zmiňovaného Kuneše Rozkoše z Dubé. Vzhledem ke Kunešově úpadku zůstává hrad v majetku pánů z Postupic. Krátce před svým zánikem přechází panství na krátkou dobu do rukou bratrů Buriana, Zdeňka a Mikuláše Trčků z Lípy, aby se nedlouho poté vrátilo zpět v držení Zdeňkovi z Postupic. K úplnému zániku hradu dochází v letech 1464-66 právě za jeho vlády. Podobně jako založení, tak ani zánik zlenického hradu není zcela spolehlivě vysvětlen.
Návrh zastřešení brány
Zastřešení brány bude tvořit valbová střecha se stanovou střechou nad vyšším pilířem. Hlavní nosný prvek tvoří dvojice lomených svařovaných ocelových nosníků I 140. Tvar nosníků bude upřesněn po doměření výšek a tvaru zděných pilířů, jejich osová vzdálenost bude určena podle možnosti uložení a přikotvení na koruně zdiva. V případě potřeby bude koruna v místě uložení nosníků dozděna. Ke zdivu budou ocelové nosníky kotveny pomocí ocelových profilů U 100, které budou podezděny a kotveny ke zdivu dvěma kotvami. Kotvy, délky maximálně 1,0 m, budou vsazeny do předvrtaných otvorů a zainjektovány. Poloha kotevních otvorů bude uzpůsobena možnostem vrtání. Po ukotvení bude nosník U 100 přivařen k lomeným nosníkům. Vazby krovu budou po 0,5 m. Jednotlivé vazby krovu se budou skládat z dvojice krokví a hambalku profilů 120/140. V příčném směru bude konstrukce zavětrována bedněním. Hambalky budou k lomeným nosníkům kotveny vruty přes přivařený ocelový L-profil. Konstrukce krovu bude připravena a sesazena předem podle určeného tvaru lomených nosníků a celá pak uložena na přikotvené lomené nosníky. Poté budou hambalky jednotlivě připevněny k nosníkům pomocí ocelových příložek. Na konstrukci krovu budou použity nekorodující hřebíky. Krytina bude z azbestocementových šablon tmavošedé barvy na bednění 25 mm.

Hvězdárna + městečko Ondřejov

19. července 2006 v 19:26 | ktmr z netu
Astronomický ústav
ONDŘEJOV
Vás zve na návštěvu. Nachází se 33 km za Prahou směrem po dálnici D1. Po vyjetí z dálnice v Mirošovicích, směrem na Benešov, odbočíte po 2 kilometrech na Senohraby a odtud pojedete přes Hrušov a Turkovice přímo do Ondřejova.
Hvězdárna je součástí Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Byla založena před více než sto lety Dr. Josefem Janem Fričem na malebném kopci zvaném Manda. Pražská část Astronomického ústavu je přímým následníkem jezuitské hvězdárny v Klementinu, vystavěné v roce 1722. Architektonické provedení je dílem J. Fanty. Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Blízko původní hvězdárny stojí dalekohled se zrcadlem o průměru 2 m. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.
Návštěvy hvězdárny jsou možné od května do září každou sobotu a neděli, kdy prohlídky začínají od
9:00 11:00 13:30 15:30 hodin.
Mimo tuto dobu lze skupinové prohlídky na všední dny domluvit předem na tel. čísle 323 620 227 (J. Čech) a to
čt: 10:00-11:00
pá: 10:00-11:00
Prohlídky ve všední dny se konají od dubna do října.
Cena vstupenky pro hromadný zájezd autobusem je 800 Kč. Jednotlivci platí 40 Kč a děti (7-15 let) 20 Kč. Prohlídka v angličtině 100 Kč za osobu.

Exkurze pro veřejnost na hvězdárně v Ondřejově v průběhu 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie budou upraveny takto:
  • víkend 12. - 13. srpna OTEVŘENO (začátky exkurzí 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30 hodin)
  • pondělí až pátek 14. - 18. srpna MIMOŘÁDNĚ OTEVŘENO (začátky exkurzí 10:00 a 15:00 hodin)
  • víkend 19. - 20. srpna MIMOŘÁDNĚ ZAVŘENO (budou probíhat exkurze účastníků valného shromáždění)
  • pondělí až pátek 21. - 25. srpna MIMOŘÁDNĚ OTEVŘENO (začátky exkurzí 10:00 a 15:00 hodin)
  • víkend 26. - 27. srpna OTEVŘENO (začátky exkurzí 9:00, 11:00, 13:30 a 15:30 hodin)
Městečko Ondřejov má svou polohou, 35 km jihovýchodně od Prahy, a umístěním v zalesněné krajině
Základní škola. Klikněte pro zvětšení.
Městečko Ondřejov leželo na tzv. "Staré zemské cestě" a sužováno bylo nájezdy lapků, z nichž nejznámější byl Mikuláš Zůl.
Uprostřed náměstí byl zbudován kostel sv. Šimona a Judy jakožto jediná zděná stavba. Obyvatelstvo bylo složeno ze zemědělců a řemeslníků. Připomínáni jsou uhlíři, hrnčíři, kamnáři, ševci a řezníci. Farností náležely Ondřejovu obce Kaliště, zaniklá vesnice Kubětín a okolní usedlosti.
Po pánech z Dubé získali panství Kostkové z Postupic, páni Šelenberkové a následně páni z Valdštejna.
Obec značně zchudla za válek husitských a ve válce třicetileté. Rozvoj obce nastává dvorním dekretem Marie Terezie z 10. listopadu 1745, jímž povyšuje Ondřejov na městečko s právem na radnici a 4 trhy do roka. Někdy z této doby pocházejí také dvě krásné malolisté lípy před kostelem.
V roce 1892 je zde prof. Ježkem z Prahy zřízena tzv. Kneipovna, první vodoléčebné zařízení v Čechách. V té době zde pobývá a nakonec umírá operní zpěvačka sl. Eleonora Ehrenbergová. Je pohřbena na místním hřbitově.
V roce 1898 na vrchu Manda zakládá pan J. J. Frič soukromou hvězdárnu, kterou 28. října 1928 věnuje Karlově univerzitě. Po druhé světové válce vzniká z hvězdárny Astronomický ústav ČSAV (dnes AV ČR), zabývající se výzkumem Slunce, hvězd, meziplanetární hmoty, a v poslední době i konstrukcí přístrojů vysílaných na umělých družicích Země.
Vila Leonora. Klikněte pro zvětšení.

Pásla ovečky

7. července 2006 v 22:07 | http://detsky.blog.cz/rubriky/pisnicky |  písničky

Pásla ovečky

Pásla ovečky v zeleném háječku,
pásla ovečky v černém lese.
Já na ni: Dupy dupy dup,
ona zas: Cupy, cupy, cup.
Houfem, ovečky, seberte se všecky,
houfem, ovečky, seberte se.
Děvče pohání ovečky bělavé,
sem tam pobíhá ovčácký pes.
Já na ni: Pomaloučku jen!
Ona, že z háje musí ven,
že prý ovečkám neslouží lesíček,
že prý ovečkám neslouží les.

Chodíme chodíme

7. července 2006 v 22:05 | http://detsky.blog.cz/rubriky/pisnicky |  písničky

Chodíme chodíme

Chodíme chodíme, hore po dědině,
//: nejednej maměnce céru obudíme ://
Obudí, obudí, kohútek jařabý,
//: kohútek jařabý, až poletí z hřady ://
Kohút z hřady letí, vesele si zpívá,
//: vstávaj, milá, hore, už sa rozednívá ://
Vstávaj, milá, spíš-li, namlúvať ťa přišli
//: Horňané, Dolňané, chlapci Vlčnovjané ://
Chlapci Vlčnovjané majú koně vrané,
//: košulenky tenké, ňadra vyšívané ://
Košulenka tenká, šila ju švadlenka
//: šila ju hedvábem pod zeleným hájem ://
Když ju vyšívala, vesele se smála,
//: když mně ju dávala, žalostně plakala ://

Koulelo se, koulelo

7. července 2006 v 22:03 | http://detsky.blog.cz/rubriky/pisnicky |  písničky

Koulelo se, koulelo

Koulelo se, koulelo
červené jablíčko,
komu ty se dostaneš,
má zlatá Ančičko.
Koulela se, koulela,
dvě naproti sobě,
komu bych se dostala,
než, Janíčku, tobě!