... lidé jsou andělé s jedním křídlem, proto se musejí najít dva a obejmout se, aby mohli vzlétnout...

Červen 2006

Hláska - R -

23. června 2006 v 21:15 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
1. Hláska R patří k nejtěžším. Jak vyslovíme hlásku R? Začneme tím, že místo R budeme vyslovovat hlásku D. Pokud budeme "D" vyslovovat potichu, jemně a správně, postupně budeme vyslovovat zvuk, který je hlásce R podobné, nakonec vyslovíme vlastní R.
Hláska R se učí v jednotlivých skupinách s ostatními hláskami (tr, fr, vr, br, gr, chr, pr,…), slova a cvičení proto můžete nalézt v několika částech (postupně budu doplňovat). Je dobré začít skupinou hlásek, která se nám vyslovuje nejlépe - nejčastěji to bývá skupina tr.
Nejprve vyslovujeme "D" místo "R": např. místo "trnka" vyslovíme "tdnka"
Pokud už nám nedělá potíže vyslovit TR (nebo to jde aspoň lépe), můžeme zkusit další dvě hlásky dohromady - FR. Chcete si zopakovat TR? Znovu připomínám, že místo R budeme vyslovovat hlásku D. Pokud budeme "D" vyslovovat potichu, jemně a správně, postupně budeme vyslovovat zvuk, který je hlásce R podobné, nakonec vyslovíme vlastní R.
Pojďme pokračovat ve výslovnosti "R" - ve spojení VR. Pokud už nám nedělá potíže vyslovit TR a FR (nebo to jde aspoň lépe), můžeme zkusit další dvě hlásky dohromady - VR. Znovu připomínám, že místo R budeme vyslovovat hlásku D. Pokud budeme "D" vyslovovat potichu, jemně a správně, postupně budeme vyslovovat zvuk, který je hlásce R podobné, nakonec vyslovíme vlastní R.
Další procvičování hlásky R - tentokrát ve spojení s B. Pokud budeme "D" vyslovovat potichu, jemně a správně, postupně budeme vyslovovat zvuk, který je hlásce R podobné, nakonec vyslovíme vlastní R.
2. Nejdříve slabiky a slova: tra, trám, tráva, tradice, trafika, trafika, trápit, trápení, tramvaj, trať, trasa, trávník tref, trefit, trefí, trend, tréma, trenýrky, trénink, trénovat, treska, trepka, trestá, trest, trestat, trezor, trip, trik, triko, tričko, tribunál, tribuna, trochu, trotl, trojče, troska, tropy, tropický, troubit, troubí, trouba, trojúhelník, troufat, troufalý, trubka, trubice, trubička, truhla, truhlář, trumf, trůn, trup, tryska, tryskáč, trýznit, tryskový, trní, trn, trnka, trčí, trpí, trvá, trpký, trp, trk, trh, trpaslík, trhák, trpělivost, metr, vítr, Petr, svetr, kilometr, decimetr, centimetr, kmotr, kmotra, mistr, lotr, vatra, játra, patro, citron, Ostrava, otrava, ostrá, strach, stráž, stroj, strop, strom, struna, stručný, strup, strejda
fr, frk, frky, frká, frnk, frnká, frč, frčí, nefrč, nefrčí, nefrká, frčet, frkat, nefrčet, nefrkat
frak, fráček, freska, Francie, Franta, František, Františka, Frýdek, Frýdlant, Frenštát, frajer, frakce, frakční, frank, fraška, fráze, fréza, fronta, frčet, frézie, fretka
kafr, kafrový, kufr, kufry, afrikán, zafrkat, zafrkal, nefrkej.
vra, vre, vri, vro, vru, vrk, vrch, vrč, vrš, vrt, vrz, vrká, vrčí, vrkot, vrba, vrtá, vrhám, vrkot, vrstva, vrtí, vrzá, vrtule, vrtoch, vršek, vrba, vrána, vrata, vrak, vrazit, vrazí, vráska, vratký,
v reklamě, v rámu, v ruce, v republice, v rodině, v rukávu, v radosti, v rozletu, v rukavicích, v rozkvětu, v rouchu, havran, návrat, vrtulník, kolovrátek, svrab, svrbí, vyvrtat, tvrdí.
br, bra, bre, bry, bro, bru, brabra, brebre,…. brk, brko, brčko, brky, brčka, brka, brva, brnká, Brno, Brdy, brok, broček, brtník, brzy, brzičko, brzda, brzdí, branka, brána, brada, bradička, bradavice, brak, brambora, bramborák, bramboračka, bramborový, bramborová, bránit, bránice, branný, brát, brašna, brázda, Bratislava, Brandýs, Brandýsek, brečet, brečí, breč, brejlovec, breptat, brept, brekot, brigáda, briketa, briliant, brod, brokovnice, brouk, brouček, bronz, bronzový, brousek, brousit, brousí, broušený, brožovaný, brož, brožura, brnění, brusle, bruslit, bručet, bruneta, brunet, brusinka, brutalita, brutální, brýle, bryndák, brzda, brzdit, brzy, brzo, ubrousek, obr, bobr, zubr, kobra, zebra, obrana, zbraň, obrázek, ubrus, ubrousek, sebral, obrys, dobrotisko, obrok, dobrý, dobrá, dobré, bratr, bratranec, bratrský, bratrství.
3. A teď celé věty: Nejprve používáme pouze jedno slovo s "R" ve větě. Postupně můžeme kombinovat - např: Strejda Petr ztratil svetr. Ztratil i triko. Strejda Petr je truhlář. Má strach z trestu. Petr z Ostravy má truhlu. Ostrý vítr v tropech fouká velmi rychle. Jeden decimetr má deset centimetrů. Metr má sto centimetrů. Já rád játra, ty rád játra. Petr v triku na trávníku hraje na trubku. Petra troubí na trumpetu - trů trů trů. Petra se chvěje strachy. U stromu sedí trpaslík. Petr trénuje u tribuny. Bratr má triko. Kmotra a kmotr jedí citrony. V Ostravě jsou stromy.
Nejprve používáme pouze jedno slovo s "R" ve větě. Postupně můžeme kombinovat - např:
Franta Froukalů frkal. Nefrkej, Franto. Franta zalil frézie. Františka má afrikány. V Africe jsou Afrikančata. Ve Frýdlantu bydlí Frantík. To je fraška - Františka frézuje. Franta má nový frak. Ve fraku je Franta fešák.
Nejprve používáme pouze jedno slovo s "R" ve větě. Postupně můžeme kombinovat - např: Vrána nevrká. Kdo vrká? V rodině Vráblíkových vyvrtali vroubky. V roce 2006 letí v raketě Vráťa do Vrchlabí. Pan Navrátil vrhá koulí. Paní Navrátilová nevrhá koulí, vrtá vrtákem. V reklamě na vrbu vrčí traktor. Vrtačka nevrtá, vrtala včera.
Nejprve používáme pouze jedno slovo s "R" ve větě. Postupně můžeme kombinovat - např:
Brácha brousí jazýček. Tý brďo, bradavice! Bramborák je z brambor. Dobré ráno. Dobrý den. Dobrý večer. Dobrou noc. Dobrou chuť. Bruneta brečí. Brunet Bruno nosí brýle. Brzda je dobrá. Viděli jsme bobra, zubra, brejlovce a kobru. Zebru jsme neviděli. Zbraně jsou brutální. Na ubruse leží brožura s obrázky. Na brigádě v Brdech jsem zapomněl brašnu. Nebreptej a sněz ty brambory. Sundej si brýle a nasaď si brusle. V bráně stál brácha. Brzo bude umět bruslit. Brouček s broukem brečí v trávě.
Já mám v levé noze trn a trn a trnaveček,
já mám v levé noze trnaveček, trn.
Trápí, trápí babičku, že ztratila truhličku.
Trápí se náš strýček, ztratil se mu klíček.
Trubač troubí, vytrubuje, trubka se mu blýská.
Trubač troubí tramtarata, trubka zrovna výská.
Franta frká: frky, frk, holub vrká: vrky, vrk.
Ty, Franto, nefrkej, ty, holoubku, zavrkej.
Na vratech vrána, ve vratech brána.
Na vrátkách vranka, ve vrátkách branka.
Povídala vrána vráně, koupíme si sáně,
budeme se vozit, v stodole na slámě.
Holoubek vrká: Vrkú, asi má vrkátko v krku.
Cvrček cvrká cvrky cvrky, na pasece mezi smrky.
Malý brouček v trávě brečí, broučková ho jísti učí.
Dává broučku do pusinky, broskve, trnky a brusinky.
Brum brum bručí medvědi, bručí, že to nevědí.
Nebruč, malý medvěde, bručením nic nesvedeš.

Hláska - M -

23. června 2006 v 20:48 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
1. Hláska "M" patří mezi tzv. retné souhlásky, není na výslovnost příliš složitá. Nejprve vyzkoušíme, jestli dítě hlásku "M" vyslovuje správně. Jak se "M" správně vysloví? Stiskneme rty, zadržíme dech, otevřeme ústa a hlasitě vypustíme vzduch. Když si dáme ruce na pusu nebo na tváře, cítíme vibrace.
2. Nejdříve slabiky a slova: ma, me, mi, mo, mu, má, mé, mí, mó, mů mama-máma, meme-méme, mimi-mími, momo-mómo, mumu-můmu máma, mámo, máme, mami, s mámou, mapa, nemáme, malé, mák, Ema, Adam mísa, míša, miska, mimino, medvěd, pometlo, myš, motýl doma, puma, kóma, guma, lama, roma, moucha, mýdlo, mamut mává, míchá, mele, mete, motá, myje, maluje, komín, dým motýl, med, mouka, mýdlo, domy, meloun, medvěd, malina.
3. A teď celé věty: Máma je doma. Máme doma med. Nemáme Emu. Máma má med. Máma má mouku. Dáme domů med. Máma má malé dítě. Máme malý dům. Máma doma mele a motá. Ema má med. V medu je malá moucha. Ema mámě pomáhá. Mámo, mám med. Adam maluje myš. Myš je malá. Tom má malé mýdlo. Umyj mimino, Tome. Máma má meloun. Meloun dá Tomovi, Adamovi a Emě. Potom máma mydlí mimino. Umyji mimino a zametu mouku. My něco máme, něco vám dáme, něco nedáme.
Máme doma chleba s medem, med namazat nedovedem.
Dovede to máma, namaže med sama.

Hláska - B -

23. června 2006 v 20:26 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
Hláska B
1. Když dítě umí vyslovit hlásku M, můžeme z ní vyvodit i B. Znáte to: když máte rýmu, "M" vyslovit nejde - místo toho vyslovujeme "B". Takže při rýmě zní MÁMA jako BÁBA. A právě toho můžeme při navození výslovnosti hlásky B využít. Nejprve stiskneme dítěti nosní dírky. Po vyslovení M slyší dítě, jak správně má znít B. Bez zacpání nosu se hláska vyvodí podobně jako M: stiskneme rty, zadržíme dech, pak otevřeme pusu a hlasitě vypustíme vzduch.
2. Nejdříve slabiky a slova: ba, be, bi, bo, bu, bá, bé, bí, bó, bů baba-bábá, bebe-bébé, bibi-bíbí, bobo-bóbó, bubu-bůbů, bau, bou bába, bábo, bábu, balí, bací, baví, balík, bác, bál, basa, baso, basu, balvan, balet, bacit, bacil, bažant, bažina, bábovka, balit, bádat, báje, bajka, bambus, banán, banka, batole bez, Béda, Béďa, beseda, beton, bestie, bečí bible, bicí, bič, bída, bidlo, bílek, bílý, bio, bít bob, bobek, bobule, boby, bod, bodat, bodá, bojí, boty, bohatý, boj, bóje, bok, bonbon, bosý, bouda, boule, box, bodlák, boží bum, buk, bude, buben, bublat, bublina, budík, buď, budka, budova, bůh, buchta, bujón, bunda by, bych, bys, bychom, byste, kdyby, bydlet, býk, bylina, byt, být blána, bláto, blázen, blatouch, bledý, bledě, blecha, blinkat, blízko, blízký, blok, bloček, bloudit, blond, blondýna, blud, bludička, blýskat, blůza, bledule, bloumá Labe, Libeň, Líba, Kuba, Kubík, Libuše, Boubín, Babylon, cibule, hubený, houba, jablko, kobliha, klobouk, kabát, náboj, mobilní, obličej, obluda, obuv, obojí, oblek, tabule, nábytek, dobytek, zabil, zubil, zlobil, bobule, babička, bublifuk
3. A teď celé věty: Babička hubuje Bětu. Běta se bojí bubáka. Neboj, bubák není. Kuba bubnuje na buben. Bum bum bum. Libuše volá: Bubák, bububu. Neboj se, Běto. Bába má banán. V balíku jsou boty pro Bětu a pro Kubíka. Libuši bolí obě nohy. Byla v obilí. Buchty jsou v pekáči. Běla bubnuje na buben. V budce bydlí bílí ptáci. Bublifuk dělá bubliny. Bonbóny jsou bez obalu. Bábovka je od babičky. Je bílo. Béďa plakal. Spadl - bum. Bude mít bouli. Bobina má balík. V balíku jsou buchty od báby. Taky houby od Běty. Pane Bendo, máte nové boty? Taky klobouk a batoh. V lese je houba vedle houby. Banány tam nejsou. Balónky a bonbóny budou na pouti. Bojíme se bubáků. Na Boukově jedou Bendovi na bobech. Bobík hlídá u boudy. Bětu bolí zub. Blanka má boty, bundu a Bohuš má oblek. Bohatovi jedí bábovku a banány.
Bum bum bouchal Budulínek, bum bum bouchal na buben.
Bubnuje a jeho bába Budulínka hubuje.
U Boubína bouda, u té boudy houba.
Ta houba je bedla, je to bedla jedlá.
Bába volá na Otu: Oto, podej tu botu.
Volá bábu Ota: Je to tato bota?
Byla jedna babka, měla v bedně jabka.
Jabka byla sladká, kulatá a hladká.

Básničky na části těla

21. června 2006 v 21:50 | z netu |  říkanky a básničky pro děti
Kutálí se ze dvora /ruce se točí kolem dokola/,
takhle velká brambora /ruce zvednout do výšky/,
neviděla /ruce si zakryjí oči/,
neslyšela /ruce zakryjí uši/,
že na ní padá závora /ruce spadnou dolů/,
Kam koukáš ty závoro?/dělat rukama ty,ty,ty/,
na Tebe ty bramboro /píchat prstem do maminky/,
kdyby tudy projel vlak/dělat rukama jako,že jede mašinka/,
byl by z Tebe bramborák/rukama tleskat/.
Moji kluci tuhle básničku mají rádi dodnes.Pa,pa.


Paci, paci, pacičky, to jsou moje ručičky.
Ťapy, ťapy, ťapičky, to jsou moje nožičky
ručky aby dělali, nožky aby běhaly
očíčka jsou na koukání, ouška zase k poslouchání
pusinka je na papání a nosánek na čmuchání
čmuchy, čmuchy, čmuch.


Mam dvě uši k posloucháni a dvě oči na koukaní,
dvě ručičky na tleskaní a dvě nožičky na dupaní.
Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání.
Dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.


Punčocháče, ponožky oblečeme na nožky
ještě tričko,mikinu vyzrajeme na zimu
přes to všechno gaťata, ať jsme správná prťata
na hlavičku čepičku, na nožičky botičku.


Ruce, ruce, ručičky, máte pěkné prstíčky,
máte pěkné dlaně, zatleskejte na ně.

Hlava ramena, kolena palce,
kolena palce, kolena palce,
oči,uši,pusa,nos.
Je to vlastně písnička a u toho se ukazují ty části těla.
Šel pan doktor na návštěvu - kroužím po obličeji
zaklepal - čelo
zazvonil - nos
pak tam vstoupil - pod nosem
už tam byl - na pusu.


Všechny moje prsty schovaly se v hrsti
spočítám je hned - 12345

Plave ryba po rybníčku, nemá žádnou pokladničku,
kam penízky ukládá- na bříško a na záda.
Zvedni prstík do vzduchu poškrábej se na uchu
poškrábej se na nosu dej si prstík přes pusu.
Dej si prstík přes prstík, ruce polož na pupík
na pupík je dej a nakonec básničky hezky zatleskej.


Naše malé ručičky udělaly pěstičky,
myška se v nich schovala do bříška se dostala.
A z bříška šup na ramínka a z ramínek na kolínka
ztratila tam klíč ,myška už je pryč.


Prstíčky si spolu hrají hodně práce udělají,
bum bum na vrátka to je krátká pohádka.
Čistím zoubky, řízy, řízy, ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, horní a pak spodní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh. Ať má každý radost z nich.


Dvě nožičky taky máme, pěkně s nimi zadupáme,
dup, dup, za vrátky, to je konec pohádky.


Dupy dupy, klapy klapy, čí jsou tyhle sloní tlapy?
Když ty nohy zadupou, třesou celou chalupou.


Kombinace hlásek Ž-Š-Č, C-S-Z, M-L, V-L

21. června 2006 v 12:43 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Ž - Š - Č
Naše malá holčička, je pečlivá mamička.
Češe panně hlavičku a dává jí mašličku.
Dědeček a babička, mají v koši jablíčka.
Dědečku a babičko, dejte prosím jablíčko!
Šumáček
Šumáček je osmáček co má černý čumáček,
očka černá jako noc, popřeje ti dobrou noc.
V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje:
"Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček.
Já nachystám košíček plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.
V polovině listopadu vlček kožich šije,
po večerech u lampičky šípkoví čaj pije.
Kvíčala ho pošťuchuje, štípe ho do čumáčku,
špulky nití ožužlává, vypíná mu žehličku.
Na cvičišti čtyři svišti cvičí,na cvičišti čtyři svišti cvičí,těšíme se na lekci příští!
C - S - Z
Jezevec má hezký zvyk, provozuje tělocvik,
bosky cupe v oranici, za slunce i v plískanici.
V říjnu vlci táhnou lesem a jezevec za závěsem
václavky do octa dává, na divoké husy mává.
V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje:
"Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček.
Já nachystám košíček plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.
House
House v strouze, kousek pouze od husy se vzdálilo.
Hned ji z nouze volá dlouze, pláče, že se ztratilo.
M - L
Mýdlo dělá mydlinky, malé, velké bublinky.
A bublinky chvíli letí, milují je malé děti.
V - L
Velitel
Velí,velí velitel velikému pluku,
je to velký velitel několika kluků.

Hláska - Ž -

21. června 2006 v 8:38 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
Hláska - Ž-
Ž - rty našpulíme, konec jazyka zvedneme a zatlačíme za horní řezáky. Zuby přiblížíme k sobě. Jazyk nevysouváme mezi zuby. Znělost kontrolujeme přiložením ruky na hrdlo.
1. Obdobně jako u hlásek Č, Š dítě našpulí ústa, zuby dá lehce k sobě a jazykem se dotkne za horními řezáky. Pokouší se bručet jako čmelák žžžžž.
2. Žok, žolík, žula, žumpa, žaluje, žehlí, žemle, žalud, žába, život, živel, ženich, žito, želva, župan, žádný, živina, žínka. Maže, nože, líže, může, louže, Božena, požitek, muži, dluží, kožich, užovka, bažant, nožík, dožínky, Evžen.
3. Na kameni stál plameňák. Zhlížel se ve vodě. Chtěl, aby všichni obdivovali, jak je štíhlý. Pluly kolem labutě. Divily se, jak je plameňák hubený. Usoudily, že u plameňáků mají špatnou kuchyni. A tak plameňák nesklidil u labutí žádný obdiv.
Žofka žehlí župan. Pan žák žije v Žilině. Kolik to žito váží? Žaneta má kožené boty. Boženu bolí žaludek. Jóža touží po kožichu. Blažena vyždímala pyžamo. Evžen umí lyžovat. V louži je žížala. Malá židle je židlička. Žofka žehlí žehličkou. Žvýkám žvýkačku. Čížek je malý ptáček. Blažena má nový kožich.
4.. Žába běží do louže, vyhlíží tam kaluže.
Žabák žábu dožene, od kaluží vyžene.
Žalovala žába žábě, že má život těžký.
Že ji obě nohy bolí, že nemůže jít pěšky.
Bažant touží býti žákem, v září žabkám ukáže,
že bodlinky na ježkovi přepočítat dokáže.
Žížalky a užovky táhnou v žoku žaludy,
žertují, že žádný dudek neumí hrát na dudy.

Hláska - Š -

21. června 2006 v 8:15 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
Hláska - Š -
Š - Rty našpulíme, konec jazyka zvedneme na horu a zatlačíme za horní řezáky, zuby přiblížíme k sobě. Jazyk nevysouváme mezi zuby.
1. Dítě našpulí ústa a prodlužuje hlásku ččč-ččč. Zkouší zvuk lokomotivy šššš, nebo dělá pššš. Jazyk je posunut dále než u hlásky Č.
2. Koš, máš, náš, tuš, výš, salaš, víš, veš, konáš, pleš, myješ, máváš, meleš, mažeš, čteš, kováš, jedeš, táhneš, listonoš, piš, Miloš. Šok, šotek, šum, šup, šumí, šuměnka, šátek, šakal, šoupe, šije, šepot, šedý, šev, šidí, šikmý, šípek, šilhá, šíp, šídlo, šikula, šedivý. Koše, vaše, kaše, uši, Máša, Dáša, pěšina, věší, Vašík, Vašek, košile, plíšek, ošidí. Šiška, šašek, šišatý, šešulka, šuškanda, šišinka.
3.Dáša šije šátky. Vašek má šedou košily. U školy štěká malé štěně. Štěpán jí guláš. Lukáš je nešika. Mikuláš má bílý plášť. Bohouš luští hádanky. Na šatech je velká mašle. Tomáš kupuje novou tašku. Aleš už nekašle. Půjdeš tam pěšky? Liduška je menší než Máša. Páv pyšně našlapuje. Miluška míchá mošt.
Váša našel v lese šišku. Dal šišku do kapsy a šel domů. Doma přidělal na šišku ruce a nohy z dřívek. Sestra ušila na šišku šaty. Šaty měly široké rukávy a široké nohavice. Když sestra šaty ušila, dal je Váša na šišku a ze šišky se stal šašek. Pak ještě šaškovi přidělali nos a velké uši. Na šaška se přišli podívat Novákovi hoši. Všem se šašek líbil a všichni se mu smáli.
4. Tiše, tiše, tiše! Naše teta píše.
Píše, píše, píše, buďme, hoši, tiše!
Šumí, šumí deštík, Dášo, nemáš deštník?
Tady šedý deštník máš, po dešti pak mi ho dáš.

Hláska - Č -

21. června 2006 v 7:59 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - procvičování hlásek
Hláska - Č-
Č - rty našpulíme, konec jazyka zvedneme nahoru a zatlačíme za horní řezáky, zuby přiblížíme k sobě. Jazyk nevysouváme mezi zuby.
1. Dítě našpulí ústa a šeptem vyslovuje"ttt" až se ozve "ččč". Zkoušíme volat na kočičku čičičí nebo na vrabce čimčimčim. Dbáme na to, aby hrot jazyka byl posunut k hornímu patru.
2. Fáč, zač, nač, otoč, buč, pláč, spáč, meč, hlídač, leč, míč, tyč, upeč, holič, klíč, volič, koláč, bič, lamač, netluč, kleč. Kočka, klička, počká, babička, lavička, očka, omáčka, míčky, Evička, honička, vidlička, ovečky, počty, kolečko, mlíčko, víčko. Čolek, čaj, čokoláda, čelo, čas, čuník, číhá, čepel, čenich, čím, češe, čeká, činka, číslo, čistý, čípek, Češi, Čechy, čejka, čichá.
3. Ten kluk je jak kočí, pěkně bičem točí.
Kachny, kačky pohání, od močálu vyhání.
Evička a Jeníček mají pěkný domeček.
Z domečku si hledí, jak si kočky hrají.
V červenci ve vodě čvachtá se kachnička,
Ptáček na větévce čeká na pavoučka.
Na květech v plavečkách potí se včeličky,
Z jehličí koukají hříbečkům hlavičky

Ž

20. června 2006 v 19:00 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Žabák loupežník
Žába leží v kaluži, má veliký žal,
měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.
Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,
že má žabák v žaludku její žížalu.
Ježek a užovka
Žene ježek užovku po pěšině k potoku.
Běží za ní, co jen může, než mu žbluňkne do kaluže.
Vzal si boty kožené, že užovku dožene.

Žně
Už je léto, už jsou žně, už na pole jedeme!
Až to žito požneme, snopy navážeme.
Už jsme žito požali, už se z pole sváží,
už se žluté kobližky na dožínky smaží.
Žába
Žába žábě ukáže, že prý kuňkat dokáže.
žabák, který v louži ležel, hned k těm žábám kuňkat běžel.
Želva
Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu!
Že tu želvu želvovatou, že ji odtud vyženu!

Žába
Žába, kůže kožená, kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne a žába do louže žbluňkne.


Žížala
Žížala tu líně běží, potom na pažitě leží
a má kůži béžovou, vyžehlenou-jak novou.
Božena
Atˇmě žene,jak mě žene, Božena mě nevyžene,
ale já tu Boženu, možná pěkně proženu.
Ježek
Ježek v žitě, na pažitě
běží hbitě- důležitě.
Žalovala žába žábě, že má život těžký,
že ji bolí obě nohy, že nemůže pěšky.
Ježek, ježek, ježatý honem běží do chaty.
Volá paní ježatá, jen ať ježek nechvátá.
Ježek v žitě na pažitě leží hbitě - důležitě.
Žvatlá želva blažená, že má žemle Božena.
Žampióny, žlutý žloutek, pažitku - to je pochoutek.
Žofka žlutý župan má, žlutý knoflík na něj dá.
Nežli župan umaže, každému ho ukáže.
Žába běží do Luže, vyhlíží tam kaluže.
Žabák žábu dožene, do kaluže vyžene.
Voda žbluňká, žába kuňká.
Toto klouže, žluňk do louže.
Ježek, ježek, ježek měl pšt koloběžek.
Každý volal: "Ježku, dej mi koloběžku."
Tom teď lyže namaže, že lyžuje, ukáže.
Na lyžích Tom uhání a každého dohání.
Kdo tu běží? A kdo belhá?
Je tu ježek nebo želva?
Ježek může běžet a želva - má ležet.
Žaluji užovku, že líže žemlovku.
Žaluji žížalu, že žloutne od žalu.
Žížala tu líně běží, potom na pažitě leží
a má kůži béžovou, vyžehlenou - jak novou.
Ježek mžiká mžiky, mžik - pokaždé jen okamžik.
Ježek mžiká na pažitě, u louže - a také v žitě.
Žába žábě žaluje, na žabáka hubuje,
že ji žene, jak jen může, že je pánem u kaluže.
Ježek a ježata běží, v kaluži žížaly leží.
Když ježata hladoví, tak žížaly naloví.
Ježek běží župy, župy kolem žita do chalupy.
Běží ježek od dubu, táhne pytel žaludů.
Žuch, žuch, žuchajda, župy, župy, župajda!
Lížu želé, žvýkám žužu, žaludy žvýkat nemůžu.
Žába žení žabáka, žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít, chtěl v kaluži klidně žít.
Žena maže muži lyže.
Lyžovat nemůže a tak mu pomůže.
Hledám žejdlík v žitě - leží na pažitě.
U pažitu louže a v louži to klouže.
ŽŽŽ - u pumpy, žžž - u žumpy.
Boženka upadla, bála se žihadla.
Ježek běží po pažitě, hlemýžď žvýká lupen v žitě.
Žížala je v bažině, žežulka v úžlabině.

Z

20. června 2006 v 18:56 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Zajíc v zelí
Zalezl zajíc do zelí, zavolej na něj, Zdeňku!
Zavolal Zdeněk zajíce, zajíc je ze zelí venku!
Zvědavý zajíc
Za jezevcem dívá se zajíc u meze,
kam ten tlustý jezevec zelí zaveze.
Za vesnicí pod lesem u zelené meze
leze, leze jezevec, zelí z pole veze.
Honza a Zlatovláska
Za lesem je zámek, na něm zlatá báň,
v zámku Zlatovláska, hlídá ji zlá saň.
Honza zlou saň zabil, princeznu si vzal,
a tak se stal z Honzy v zlatém zámku král.
Pomlázka
Zazpíváme zvesela, hezky od začátku:
máme zlaté mazance, vajec na ošatku.
Zazpíváme zvesela, ale už jen krátce:
dojedli jsme mazance a je po pomlázce!
Muzikanti
Muzikanti u muziky bzum a bzum a bzum,
na pozoun tak vyhrávají, až zbourají celý dům.
Zelná hlávka zelená, zavolali jelena.
Zavolali zajíce, aby hlídal zelnice.
Zebru zebou zuby, zubr se zas zubí.

V

20. června 2006 v 18:52 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Véno, Véno, podej vanu, vykoupáme malou pannu.
Tu je voda, tu je vana, už je panna vykoupaná.
Veverka ve větvích bývá,větvemi ji vítr kývá.

U

20. června 2006 v 18:50 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Ukaž, co to máš
Ukaž, ukaž, Pepíku, co to neseš v košíku!
Já jdu domů z nákupu, dám ten nákup na kupu.
Takhle chodím do krámu nakupovat pro mámu.
Urban uhlí kupuje,u uhlíře hubuje.

T

20. června 2006 v 18:49 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Tetiny poklady
Této, této, copak je to?
To jsou nitky, to jsou kvítky,
to jsou látky na kabátky.
Tondovy tanky
Tonda tahá boty. Táto, tahej taky!
Tondo, co to taháš? To jsou, táto, tanky.
Těžká práce
Malé kotě sedí v botě,
tiše kouká na pavouka,
jak si v bytě dělá sítě.
Potom chytí klubko nití,
zapletlo se - už je v síti!
Tetička se tetelí,teplé té má v posteli.
Trubka
Ta se třpytí! Jak je zlatá! Krásně na ní troubí táta.
také Tomáš zkouší rád na trubku s tátou hrál.
Tonda
Tonda ztratil tričko v křoví, jestlipak to Marta poví?
Ani o tom nedutla, ta to jistě ututlá.
Ť
Těžká práce
Malé kotě sedí v botě,
tiše kouká na pavouka, jak si v bytě sítě souká.
Potom chytí klubko nití, zapletlo se už je v síti!
Tiše, tiše
Tiše, tiše, naší Anči tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše, tak jak koza na střeše.

Š

20. června 2006 v 18:46 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Švadlena
Šiju, šiju košilku, ušiju ji za chvilku.
Pak ušiju kabátek naší Dáši na svátek.
A co ještě? Plášť do deště.
Jak se liščí táta stará o liščata
Po pěšině k lesíčku nese lišák mošničku.
Čeká liška s liščaty, co dostanou od táty.
Volá lišák na lišku, aby vyšly z pelíšku,
že jim našel v houštině žlutou kobližku.
Vašku, nač máš tašku?
Kam jdeš, Vašku? Do školy.
Co to neseš? Úkoly.
Hrušky nemáš Vašku? Mám jich plnou tašku.
Myši
Všechny myši v šedé chýši mají šaty šedé,
všechny myši v šedé chýši šedý myšák vede.
Máša volá na Matouše: Vaše štěně všechno kouše.
Kouše mojí galoši, tašku, šaty, plášť,
Máša volá: Matouši, pěkné štěně máš.
Švec šije šídlem boty, ušije je do roboty,
ševcová mu pomáhá, šijí šídlem oba dva.
Šijí boty, šijí perka, ponesou je do Šumperka.
Švec si je dá do nůše, na trh s nimi pokluše.
Šašku, šiško, šašku, šišku, ukaž, kde máš, šašku, bříško.
Šašku, šašku šišatý, šaty máš až na paty.
Švec
Švec sedí na cestě, šije boty nevěstě,
nevěsta se raduje, že si boty obuje.
Šumí deštík
Šumí deštík, šumí. Naše Máša umí
chytat kapky deště. Prš, deštíčku ještě.
Máša píše
Máša přišla ze školy, napíše si úkoly.
Buď Vašíku tiše, Máša úkol píše.
Šneček
Šnečku, šnečku šišatý, širák máš až na paty.
Šouráš se tu mezi ploty, švec ti ušil špatné boty.
Šelma švícko za to může, ušil ti je z líné kůže.
Šotek
Šotek jedl kaštan, když šel domů z Chrášťan,
potom jedl višně, když šel domů z Líšně.

S

20. června 2006 v 18:43 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Slimák
Slimák nese chalupu, utíká s ní v poklusu,
sojka se mu posmívá, jak se na něj podívá.
Slon
Slon si dupne hopsasa! V lese strom se otřásá.
Slon je silný.Hopsa,hej! Na nosík mu nesahej!
Sova v lese
Sova sedí sama v lese, ve dne spí a nepohne se.
V noci houká: "Vstávej, sýčku!" Potom spolu při měsíčku
Slídí po lese.
Když se měsíc za les schová, očima si svítí sova,
Jídlo shánět začíná.
Pak se sýčkem místo spaní zasedají ke snídani.
To je hostina!
Setkaní
Pekař nosí housky v městě, kominík mu stojí v cestě.
Jdi mi z cesty, kominíku, zabílím tě na nosíku!
Jdi mi z cesty, pekaři, začerním tě na tváři!
Posvícení
Máme maso na míse, kdo si sedne, nají se.
Maso jíme, to se máme! To si dneska pochutnáme.
Stojí
Stojí, stojí stůl, na stole, je sůl.
Stojí, stojí stodola, sto stehlíků, dokola.
Stojí, stojí stupínek, na něm je sto semínek.
Stojí, stojí stolístka, na sucho si nestýská.
Stojí, stojí sto hostů, vystoupili u mostu.
Svišť sice svisle visel,zasvištěl,svist slyšel sysel.

Ř

20. června 2006 v 17:37 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Říkanka pro Kateřinku
Řežu, řežu dříví, už jsem celý křivý.
Řežu dříví z ořechu, narovnám je pod střechu.
Řežu dříví na polínka, vaří kaši Kateřinka.
Říkanka kuchařská
Z komína se kouří, večeře se vaří.
Kuchařka si při tom říká: "Pro Mařenku, pro Jiříka,
i pro toho Řehoře, co tam křičí na dvoře."
Křepelčina večeře
Křepelička pod keři na své děti křepelala,
do keříčku k večeři, křepelátka svolávala.
Seběhly se kolem keře a už sedí u večeře.
A kdo tomu nevěří, nedostane večeři.
Pod peřinkou
Mařenka s Jiřinkou přikryjí se peřinkou
pod peřinkou dobře je peřinka je zahřeje.
Řehoř
Řehoř má rád ředkvičky,řepu a řízky.
A taky křupavé křupičky.
Řehoř říká řízek mňam,na tom já si pochutnám.
Řehoř
Řehoř řeže dříví z dřínu, dva - tři řízy za vteřinu.
Jiří řeže dříví z břízy, za vteřinu čtyři řízy.
Ř
Říkám, říkám, říkanku, přeříkám ji heřmánku.
Říkám, říkám říkadlo: Křen - kopřiva - hřímadlo.
Kuchařinka
Kuchařinka, kuchařinka, má tvářičku jak peřinka.
Kuchař, kuchař, kuchaříček, uvaří nám pár vajíček.
Bouřka
Hřímej, hřímej, bouřko, zavřeme si ouško!
Dřímej, dřímej, dřímači, peřina tě netlačí!
Pila
Řízy, řízy řízy, řežem kládu z břízy,
rozřežeme břízky, do poslední třísky.
Řízy, řízy, říz, řežem kládu z bříz.
Mařka
Naše Mařka říkala, abych dobře stříhala:
Stříhej, stříhej hadříček, nepřestřihni knoflíček!
Stříhej, stříhej provázek, nepřestřihni obrázek!
Stříhej třeba krabice, nepřestřihni střevíce!
Koření
Křičí křeček na křečka:
Řekni třikrát vařečka!
Řekl mi jednou jednou jeden Řek kolik je v Řecku řeckých řek a já mu řekl,že nejsem Řek a že nevím kolik je v Řecku řeckých řek.
Kmotře Petře nepřepepřte mi toho vepře !
Nepřelom si jazýček, přivezli hry ze Říček.
Trakař pepře s hřebíčkem, abys hýbal jazýčkem.
Natři kořeny, natři tři dřívka,
natři tři modříny, přivolej hříbka.
Na stříbrné řece v létě sluníčko si hraje,
střípky vody dětem hází, střechy pozlacuje.
V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci.
Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.
Petříkovi bratři chodí jak se patří.
Petřík v řadě třetí, nepořádně letí.
Řepa
Řepa roste na zahrádce, vedle ní je ředkvička;
roste jako řepa v řádce, ale je jen maličká.

R

20. června 2006 v 17:32 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Račí procházka
Rak leze z rákosí navečer za rosy,
rak leze z díry, má dlouhé kníry.
Večer se prochází po trávě na hrázi,
kroutí si vousy, klepeta brousí.
Kráky krák
U hradu je stará brána, sedí na ní černá vrána.
Vrána kráká kráky krák, letí k hradu černý mrak.
Mrak usedá na bránu, je to hejno havranů.
Orání
Oral oráč na úhoru, oral úhor do úmoru,
oral dlouho, zoral málo, ruchadlo se polámalo.
Te´d tam traktor drkotá. To je jiná robota!
Hroudy drtí, drny krájí, zorá pole v širém kraji.
Ráz na ráz
Franta má hrnec, běží jak srnec
do krámu za roh kupovat tvaroh,
kroupy a krupici. Ztratil tam čepici
na rohu u vrat - musel ji sebrat.
Rrrarášek
Zarochnil se rarášek mezi lusky hrachu.
Dostal totiž chudáček asi trochu strachu.
Vrána
Ráno vstávám vrána smavá
šťastná, zdravá usměvavá.


A teď hurá mámo, táto, tahle práce stála za to,
za zvuku těch ryčných her, Irenka (jméno dítěte) už umí ER.
Pračka
Povídala pračka, prát je pro mě hračka.
Elektrický motor mám, motor vrčí, pere sám.
Prší, prší mokrá voda, sršeň sršně nepobodá,
brečí první i ten druhý, že jim mokro smaže pruhy.
Blízko obratníku Raka, Jirka Trousil rozbil draka,
od rovníku horkého, strýc mu poslal nového.
Kárá kráva krávu, že nedala zprávu,
že jí srnec, strýček srnky, otrhal ty trpké trnky.
Řekni, Rudo: ryba, rak, rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát, bude tě mít ráček rád.
Roztržitý Petr si roztrhl modrý svetr, když trhal v trní trnky. Trnek má dva hrnky, však ve svetru je díra, drze na něj .
Ríša roztrhal si svetr,má tam díru jako metr.
Petr Drobný bratra má a ten bratr trubku má.
Půjdou zítra spolu troubit, tam, kde kohout kokrhá.
Rozbitá vrata
Tramtaratarata, rozbila se vrata;
byla rána jako hrom, porazila strom.
Strážník
Strážník stojí na stráži, Azor na něj doráží;
Petr hrozí na Azora, že je Azor nepozora.

P

20. června 2006 v 17:24 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Podzim
Padá lupen po lupenu, Pepa stojí pod lípou:
"Pojďte, děti, pojďte chytat, penízky se posypou!"
Pod lípou je kupa dětí, pomáhají Pepovi!
Pak u Pepy nakupují za penízek lípový.
Pepík pořád pletl Popokatepetl.

O

20. června 2006 v 17:22 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Oklamaný kocourek
Okolo stolečku, okolo stolu,
kočka a kocourek honí se spolu.
Ona ho volala, že na něj počká,
potom mu utekla. Falešná kočka.
Olga volala kosa, toulá se okolo polobosa.

N

20. června 2006 v 16:47 | ktmr z logoped. materiálů |  logopedie - říkanky
Nehoda
Hana má panenku, chodí s ní po venku.
Panenka upadne, nechce vstát, ne a ne.
Hana pannu napomene:
"Nemáš kopat do kamene!"
Nešťastné sáně
Jeník měl sáně, sedl si na ně,
pustil se s nimi z vysoké stráně.
Jede jak na koni, že všechny dohoní.
Dohonil, už je v nich, bác - a je po saních!
Nikdo nic neviděl
Posvícení, posvícení! Puňťa chňapl po pečeni,
utíká s ní - to to voní! Už ho nikdo nedohoní.
Pod jabloní ve stínu udělá si hostinu.
Nanynka nám něco nese,nezapomněla nic v lese.