... lidé jsou andělé s jedním křídlem, proto se musejí najít dva a obejmout se, aby mohli vzlétnout...

Duben 2006

smile

30. dubna 2006 v 22:17 | http://smile.nadosah.com/index.php?page=ikonky

smile - love

30. dubna 2006 v 21:41 | web

mail

30. dubna 2006 v 20:54 | ktmr |  můj mail - ktmr@centrum.cz
- zde můžete posílat svoje připomínky, nápady a příspěvky k mému blogu,
nebo jenom poslat obyčejný mail.

Lomy "Amerika"u Modřiny

30. dubna 2006 v 8:56 | http://karel.troja.mff.cuni.cz/students/vecsey/amerika/amerika.html#linx
Lomy "Amerika" u Mořiny
Stručně řečeno, jedná se o soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů (o hloubce až 60 m), některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol (až 5 pater, délka hlavní štoly 3 km). Tahle "definice" však jistě nevystihne onu drsnou krásu, pro kterou se Velké Americe říká český Grand Canyon, nepopíše pocit, když se v parném létě ponoříte do ledových jezírek s průzračnou vodou a bílými skalami kolem vás, nebo když bloudíte štolama a máte strach z Hagena, pokoušíte štěstí na Stezce smrti, slyšíte kytaru na protější straně lomu nebo jenom tak ležíte a pozorujete podzimní paletu barev.
Anebo tohle všechno znáte a ještě k tomu dodáte, že Amerika je též :
  • paleontologická lokalita (například lilijice)
  • nejvýznamnější zimoviště netopýrů v středních čechách
  • místo častého natáčení filmů a pohádek (Limonádový Joe, Malá mořská víla)
  • lokalita s přírodními jeskyněmi (jeskyně AmerikaI-II v lomu Kamensko, Únorová propast u Mexika)
  • vhodná oblast pro potápění ( Info1, Info2 )
  • jedno z prvních nuda míst u nás (už za totality) ;o)
Celá lokalita se nachází kousek od obce Mořina na karlštejnsku. Až k Velké Americe se dostanete autem (silnice z Bubovic na Mořinu), autobusem (309, 311 příměstské linky z Prahy, stanice metra Zličín), ovšem trvá to strašně dlouho, jezdí se asi pětkrát denně a o víkendech nestaví u lomu, ale až v Mořině), anebo vlakem do stanice Karlštejn (vlak jezdí ze Smíchova co hodinu) a pak pěšky s turistama přes řeku na hrad Karlštejn, před ním odbočit doleva, kolem restaurace Pod Dračí skálou k dubu Sedmi bratří, tam odbočit doprava a za rančem u Smějícího se buldoka zahnout vlevo - do kopce přes les a pole. Tak se dostanete k vápence a následně k Velké Americe. Nebo se u lípy dá odbočit doleva, první lesní pěšinou vpravo a jste u Malé Ameriky. Delší (ale taky často užívaná) je trasa ze Srbska k Bubovickým vodopádům (hm vodopády ... spíše kaskádky ... a to jen za velké vody), dále nahoru údolím (neodbočovat po značené cestě) a pak lesní cestou doprava (pozor u Kubrychtovy boudy - prý nemaj trampy rádi). Za zmínku stojí ještě letadlo z polního letiště v Bubovicích, získáte pak trochu netradiční pohled na svět.

Něco málo vysvětlivek
Základním orientačním bodem v lokalitě Amerika je (bohužel) vápenka, RD Mořina. Bohužel je pořád ještě činná (vápenec se dováží z nedalekého lomu Na Čeřince, drtí se a překládá na železnici) a ubohý tramp, chce-li se dostat z lokality Východ do lokality Západ (a chce-li navíc přesun provést pod zemí, tj. Hlavní sběrnou štolou), chtě nechtě musí vkročit na výsostní území závodu (o víkendech pak lze spatřit, jak se vápenkou "nenápadně" proplétají davy lidí).
V oblasti na východ od vápenky se nacházejí hlavní lákadla lokality, lom Velká Amerika a Mexiko. Dále pak méně zajímavý (paleontologové prominou) Lom u Kozolup (Sluneční lom) s Půlnočním lůmkem.
Oblast západně od vápenky začíná Azurovým jezerem (toho času odkaliště a smetiště pro vápenku), pokračuje Zasypaným lomem a Střelnicí až do blízkého lesa, kde se ukrývají poklady jako Malá Amerika, Liščí lom, Želva, Modlitebna, Podkova, Jižní kříž, Pusťák, Šamoťák, Červený a Černý lom, Supí lom, Soví ráj, lom Kamensko a Malé Kamensko, to vše propojené soustavou štol.
Velikým lákadlem lokality Amerika jsou štoly. Zatímco ve východní části můžeme vysledovat až 6 pater (jednotlivé etáže se počítají zeshora dolů), pak západní oblast ohromí hlavně svou rozlehlostí - Hlavní štola vás zavede až 3 km od vápenky, od ní se odpojují štoly k jednotlivým lomům (viz mapka na začátku této stránky).
Štoly Ameriky sloužily ke svozu vápence z lomů, a to pomocí důlní železnice (auta se uplatnily až ke konci těžby a pouze ve Velké Americe, případně Mexiku; památkou na ně je Vodní štola spojující V.Ameriku s Mexikem, nájezdní rampa spojující 5. a 3. patro ve Velké Americe, dále "vrata" - vjezd do V.Ameriky a pneumatiky v jezerech). Co se týče pozůstatků vláčků, lze ve štolách najít zbytky kolejnic, občas i výhybky (zčásti zachované úseky jsou v západní části Hlavní štoly, zpřístupněné v roce 1995, v mnohem lepší formě by mělo být vybavení v nepřístupné Kontaminované štole). Poslední vozíček se prý nacházel v oknu Azurového jezera (tam už dávno není), v poslední době se však na dně lomu Mexiko objevily celé dvě soupravy vagónů, vytáhnuté nejspíš z Vodní štoly.
Dost vybavení z lomu Amerik lze též najít v Chrustenicích v muzeu CMA.
Možná neuškodí několik slov o druzích štol na Americe :
Sběrná (hlavní) štola (též hlavní překop) : základní článek svážecího systému, na nějž se pak napojovaly spojovací štoly z jednotlivých lomů; prostorná štola, zpevněná a často vyzděná. V obou částech lokality vede na úrovni vápenky (3. těžební patro), v západní části pak má patro i na 2. úrovni.
Průzkumná štola : odbočka z již existující štoly, jdoucí do nadějné, z povrchu vytipované lokality. V případě, že se kvalita a uložení horniny osvědčilo, byla průzkumná štola dále rozšířena a posléze se používala jako dopravní (sběrná) štola.
Svážná štola : šikmá štola sloužící k dopravě materiálu z lomů, jejichž dno je na jiné úrovni než hlavní sběrná štola (takže se svážné štoly objevují jen v bezprostřední blízkosti lomů; výjimkou je Hagenova štola, spojující 2. a 3. sběrné patro v západní části štol, či Arnova štola spojující Hlavní štolu s povrchem).
Výtahy : šikmé až kolmé, podobná funkce jako svážná štola.
Přírodní jeskyně
Zatímco štoly jsou (až na závaly) k oblečení návštěvníků ohleduplné, představují jeskyně z tohoto hlediska pravý opak. Pokud už se rozhodnete do nějaké vlézt, počítejte se všude přítomným bahnem (jednou jsme jeskynní "hlínu" dovezli domů a Houba z ní vyšplechtil a vypálil zajímavé figurky). No a jako většina jeskyní Českého krasu jsou i tyto dost často spíše vertikální než horizontální (vždyť se docela blízko - v lomu Čeřinka - nachází nejhlubší jeskyně v Čechách, Arnoldka, 111m a nejhlubší propast v Čechách, Na Čeřince, 81.5m).
Za nejvděčnější jeskyni (alespoň pro takového laika, jakým jsem já) považuji Ameriku I, s vchodem v Kamenské štole, je docela prostorná (a samozřejmě bahnitá), pozor, nedoporučuju se přibližovat k bahnitému jícnu na dně jeskyně, kudy se splavuje materiál do nižších, neprozkoumaných pater a kudy byste mohli zmizet i vy...
Blízko, v jižním cípu lomu Kamensko se nachází vchod do jeskyně Amerika II, zde je potřeba mít s sebou lano.
Pokud se vyžíváte v úzkých průlezech, zkuste malé jeskyně Aprílová a Velikonoční v Sovím ráji, v poslední uvedené pozor na staré plechovky.
Jinak se ve štolách nachází nepřeberné množství různých komínů a propástek, nejznámější je Únorová propast v Gotické chodbě.

Vysoká

29. dubna 2006 v 15:05 | http://www.ivo-turista.unas.cz/vysoka.htm
Vysoká
...umítěný vysílač nesměl být soukromý...ale mít veřejný význam
Na něm byla postavena rozhledna...a jelikož je kopec vyhlášen významným krajinným prvkem...
Tenhle obrázek vysvětlím...kus od kláštera je totiž zbytek zřejmě sklepení...ale vypadá to, že bylo rozsáhlé


Od kaple až k velké oboře (Roztěž) vedla upravená cesta půl míle dlouhá, osázená 1.100 lípami


A na závěr ještě něco málo o rozhledně...ale všechny údaje jsou vedle textu nahoře na tabulce...



R.1834 udeřil blesk do věže a kaple vyhořela...a je to velká škoda - rád bych klášter viděl v dnešním době...



Zalesněný vrch (471 m), se nachází 6 kilometrů západně od Kutné Hory. Na jeho vrcholu je k vidění zřícenina kaple a kláštery z konce 17. století. Založil ho F. S. Špork a zpustl po požáru v 19. století. Barokní kaple s vysokým pilastrovým řádem obklopoval soudobý Malý klášter a několik místností pro mnichy pavlány. Na vrchu, kousek od kláštera stojí vysílač z rozhlednou - ze které je vidět daleko do kraje.
Za hezkého počasí je tu opravdu na co koukat, kraj kolem Kutné Hory je malebný a je tu mnoho míst, kam si mohou turisté zajet a kochat se krásou jak přírodní, ale i vytvořenou člověkem. Kousek od vrchu je ves Vysoká, které dominuje hodnotný kostel pocházející asi z 10. století. To tu stál románský kostel, který se stal sakristií nového raně gotického kostela Navštívení Panny Marie z konce 13. století. Na kostelíku je zachováno hluboce vyšpaletované východní okénko. V současnosti je kostelík upravený pozdně goticky a je v něm z roku 1700 zachovalá barokní kazatelna.
Další zajímavostí tohoto krásného místa je, že severně od kopce Vysoká bylo v roce 1142 poraženo vojsko knížete Vladislava moravskými znojemskými údělnými vojsky pod vedením knížete Konráda. Nedaleko odsud, v obci Roztěž stojí zámek, který sice není přístupný veřejnosti, ale natáčel se tu seriál Život na zámku. A tam můžete vyjít na výlet do okolí, například na místo - kde stával hrad Jana Roháče z Dubé, Sion.
Kostel ve Vysoké...ale nejprve něco o obci napíši...tedy on to napsal svého času Jan Amos Komenský... ...vězením a bitím byli trestáni. Nastrojeni někdy vojáci, kteří na takové shromáždění vpadli, je zloupili, rozplašili, čehož jeden připomenu příklad
Když při dokonání r. 1632 na vánoce do kostela do vsi Vysoké, blíž Hory Kutny, na panství pánů z Donína, mnoho se bylo lidu shromáždilo... ...tu Beneda a Lažanský, zemané čeští a rytmistři toho času v Hoře ležící, nenadále s svou sběří připadli, kostel otočili, do něho vskočili... ...kněze Jiříka Bartha od oltáře odtrhli, z šat svlékli, jatého vedli (aleť jim přece vynikl), chléb posvátný po zemi rozházeli, kalich rozlili... ...až nejedni příkrou zimou zbědováni byvše, životy složiti musili. Nejedni zraněni, jiní od uleknutí mezi tak mnohými blýskajícími se meči... Kaple byla jednoposchoďová, nazvaná „Belveder“, vrch sám zván od té doby Svatojánským A ještě něco málo odborného co se píše o klášteře...
...v nemoc poupadali. Co přes to více s pohlavím ženským v kaple i v kostele samém činěno bylo, toho stud vypsati zbraňuje Ty loupeže v Hoře Kutné svobodně prodávali, jako by jich od nepřítele dostali a na panketě z toho vzatého kalichu vesele pili; a všecko jim to prošlo. Více takových rekovských činů mlčením pomíjím. Tolik J. A. Komenský - byl to zvláštní čas, co říkáte??? Byla postavena podle plánu neznámého italského stavitele. Vchod do kaple byl ze tří stran: západu, severu a jihu V letech 1695-97 Šporkové vystavěli na kopci Vysoká honosnou kapli Sv. Jana Křtitele, jejíž přízemí sloužilo jako barnabitský klášter pro čtyři mnichy
Byla postavena podle plánu neznámého italského stavitele. Vchod do kaple byl ze tří stran: západu, severu a jihu Při vysvěcení stříkalo z tohoto vodotrysku víno a sám zakladatel otevřel první kohout Přívodní roury (olověné) byly neviditelné a ve výzdobě ukryté. Nalezly se prý jejich zbytky v roce 1849

Ostrá

29. dubna 2006 v 14:56 | http://www.ivo-turista.unas.cz/ostra.htm
Ostrá
V 19. století se již zahradní bludiště zakládala ve veřejných parcích
Sloužily především k meditacím a rituálním obřadům - jednoduše se stáčely a nejednalo se o rébusy
V období renesance zakládali labyrinty ve tvarech rébusů v královských zahradách


Ve středu byl zobrazen Jeruzalém. Ve Skandinávii nalezli podél Baltského moře na 600 kamenných bludišť, více jak polovinu ve Švédsku


Začala se objevovat i v soukromých zahradách...







Necelých 35 kilometrů od Prahy směrem na Nymburk leží obec Ostrá. V roce 1999 tu na místě bývalé skládky za účelem rekultivace vznikla stavba historického centra středověké vesnice. Můžete se tu setkat a prakticky seznámit s dávnými řemesly. Za u pokladny prodávané groše si můžete vyzkoušet vyrobit například svíčku, umotat vlastní provaz, vytočit na hrnčířském kruhu svou vlastní misku či hrnek nebo džbánek. U mydláře zase vytvarovat svou mýdlovou kouli z hmoty obsahující vločky z olivového a kokosového oleje. Zručnost dráteníka oceníte při pokusu odrátovat kamínek, rýžovat zlato v praxi také není vůbec žádná sranda. K výrobě ručního papíru je potřeba mohutných okovaných dřevěných kladiv - které dělají neuvěřitelný rámus. Zkrátka se tu setkáte s hrnčíři, dráteníky, kováři - uvidíte provazníky, tkalce, svíčkaře, truhláře, lékárníky, kameníky a mnoho dalších řemeslníků.
Když si projdete celou středověkou vesnici (pozor na hladomornu) - můžete vejít branou na plochy zahrad, které se rozprostírají na ploše 22 hektarů. Tyto zahrady jsou obhospodařovány ekologicky bez použití chemických přípravků. Na celé ploše se prolínají okrasné a produkční plochy. Zajímavostí určitě je, že tu najdete tři druhy malých bludišť - po kterých se můžete projít a vyzkoušet si svou trpělivost.
Navštivte historii od 30. dubna do 24. září každý den kromě pondělí
Duben, květen, červen a září: 10 - 16 hodinČervenec a srpen: 10 - 17 hodin
Při procházce po středověké vesnici si povíme něco málo o bludištích...Bludiště je rébus, který je řešitelný a má svůj cíl - labyrint je spleť cestiček, které mají také svůj cíl...tedy v podstatě lze říci, že bludiště a labyrint mají stejný významHistorie labyrintů a bludišť se začala psát již před 4 000 lety. První nebyly vůbec složité - nešlo vůbec o žádné rébusy
Říká se, že byly postaveny tehdejšími rybáři, kteří jimi procházeli doufajíc v dobrý lov a šťastný návratV odbodí římské říše se motyvy labyrintů objevovaly v mozaikovém dláždění. Většinou byly čtvercové s vyobrazením Minótaura uprostředZe středověku se ve Francii dochovala bludiště v dláždění gotických katedrál zobrazujících křížové výpravy
Od 70tých let se vlivem rozvíjejícího se turismu opět rozmohla poptávka po tvorbě zahradních bludišťVýsledkem je fakt, že v současné době je budováno daleko více bludišť než kdykoliv předtímLabyrinty se uplatňovaly i v zahradní tvorbě. Zpočátku byly vysazovány jen jednoduché živé ploty - sloužící k ochraně před divokou zvěří
...konstrukcemi s popínavými dřevinami, kamennými zdmi apod. Délka pěšin dosahovala často i několika kilometrůTento trend začal pravděpodobně v Itálii a zanedlouho se rozšířil po celé EvropěŠiroké uplatnění našly i v barokních zahradách. Měly trend kruhový i pravoúhlý způsob uspořádání, průchozí pěšiny byly vymezeny stříhanými stěnami...
Spousta zahrad byla zanedbána a labyrinty nenávratně zničeny...Po celém světě jsou k nalezení různé typy bludišť venkovních:Podobně jako bludiště z období renesance i baroka, kde sloužila pro pobavení královských dvorů, byla tato novodobá bludiště stavěna a sázena k obveselení veřejnosti

Kumburk

29. dubna 2006 v 14:22 | http://www.ivo-turista.unas.cz/kumburk.htm
Kumburk














Bývaly doby, kdy byl tento gotický hrad na vysoké čedičové homoli (642 metrů nad mořem) jedním z největších v okolí. Dnes již jen mohutná zřícenina se nachází 5 kilometrů západně od Nové Paky. Hrad byl založen na začátku 14. století rodem Hronoviců a již roku 1325 zde žil Markvart z Goldenburka - ze starého rodu markvartických Vantenberků. To se ještě ale hrad jmenoval Zlatá hora (Goldenburg - Kolburk). Jeho zvláštností je, že se na vrchol hradu přichází spirálovitě přes 4 brány. Zřícenina hradu je neoddělitelnou součástí okolní krajiny a z vrcholu věže neuvěřitelně krásný výhled. Pokud jej tedy navštívíte zDobová rekonstrukce hradua lepší viditelnosti, než já... To pak můžete uvidět Krkonoše a jeho podhůří, Polabí, Jičínsko a Náchodsko, Orlické hory, Tábor, Kozákov, Ještěd a dokonce i České středohoří a Českomoravskou vrchovinu.
Hrad byl obehnán dvojí hradbou, což můžete zjistit, pokud jej obejdete ještě v současnosti. Vnější zeď byla zpevněna šesti baštami. V hlavní hranolové Panenské věži, jejíž část se dochovala - byla v letech 1609-20 podle pověsti vězněna 10 let dcera Zikmunda Smiřického, Eliška Smiřická. A to za to, že měla vztah z mužem s nižší vrstvy. To jsem ale předběhl dějiny.V roce 1406 koupil hrad Jan Krušina z Lichtenburka (vlastník opočenského hradu). Ten ale záhy zemřel a tak hrad převzal Hynek Krušina z Kumburku, který byl velkým přívržencem husitů (patřil mezi 425 českých pánů, kteří oficielně nesouhlasili s upálením Mistra Jana Husa. Až do konce roku 1426 bojoval na straně husitů, ale po tomto roce přešel na stranu krále Zikmunda. Hynek Krušina zemřel roku 1453. Z dalších zajímavých údajů o hradu zmíním, že hrad vlastnil krátce i vnuk Jiřího z Poděbrad - kníže Bartoloměj Minsterberský.
Pro konec hradu v "použitelném" stavu měla velký vliv třicetiletá válka. To jej totiž využili jako opěrného bodu Švédové. A když nastal rok 1658 - rozhodl císař Ferdinand III. že mezi jinými - bude i hrad Kumburk uveden do takého stavu, aby byl případný vlastník nekalých úmyslů, zbaven možnosti využívat jeho strategického místa a jeho nedobytnosti. Roku 1710 koupili hrad knížata z Trauttmannsdorvu a ten byl v jejich vlastnictví až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován.
Atraktivitu tohoto místa určitě zvyšuje fakt, že tu byl dvakrát mezi roky 1833-34 i básník K. H. Mácha. Dokonce si nakreslil Kumburk do svého skicáře. O pravé podobě hradu se však vedou spory, správce hradu se pokusil jeho podobu zrekonstruovat na zde prodávaném pohledu. K. H. Mácha má na hlavní věži vystavenu pamětní desku. Zajímavostí je, že se v blízkých lesích za 2. světové válce schovávali partyzáni...ale co je důležitější, na obnově hradu se intenzivně pracuje. Bylo vystavěno dřevěné schodiště na vrchol věže a další se připravuje do sklepních prostor. Tam se mi moc líbilo a pro děti je to navíc určitě i obrovský zážitek.

Loučeň

29. dubna 2006 v 14:17 | http://www.ivo-turista.unas.cz/loucen.htm
Loučeň
Začátkem 19. století byl částečně klacisistně upraven
Jejich detailní členění se nedochovalo...
Plocha parku byla doplněna několika okrasnými fontánami , dřevěným mostem, historizující branou z roku 1860...

V roce 1948 přešel areál do vlastnictví státu


Jsou jimi Aencas prchající s Troje a Únos Proserpiny


Od roku 2000 je vlastníkem celého objektu akciová společnost Loučeň a.s.


Nakonec převzal zámek Fond sociální péče ministerstva dopravy, potom Pražská dráha a od ní Ústecká dráha v Ústí nad Labem


V roce 1963 přešel zámek do majetku Severozápadní dráhy v Praze
Na místě, kde kdysi stávala starší tvrz z roku 1704 byl postaven krásný barokní zámek. Jedná se o barokní trojkřídlou budovu a k severnímu křídlu je připojen kostel Nanebevzetí Panny Marie (1710-13). V zámeckém parku pak najdete několik velmi hodnotných barokních plastik a dvě původní sochy - Únos Sabinek a Aenaeas prchající z hořící Troje. Musím ale také napsat, kde že se vlastně Loučeň a zámek nachází. Protože je to velmi kouzelné místo, kde najdete hodně slušných a ochotných lidí. Čiší tu všude pohoda a lidé se tu na sebe usmívají. Loučen se nachází 12 kilometrů severně od Nymburka a leží v nadmořské výšce 195 metrů. Do roku 1906 to byla jen malá ves, ale v Detail z dobové fotografie za začátku minulého stoletítomto roce se to změnilo...stala se městysem s právem znaku.
Osada byla nazvána pravděpodobně podle vztahu k loučení a již roku 1223 je známé jméno rytíře Předslava z Loučeně. Po Bílé hoře získali zkonfiskovaný majetek Valdštejnové...a pak už přišel výše zmíněný rok 1704 a počala výstavba zámku. Od konce 19. století se obec začala rozrůstat a po roce 1945 přešel zámek i majetek dosavadních majitelů Thrun-Taxisů pod národní správu. Okolí Loučeně je nejhezčím místem v oblasti Nymburka směrem na Mladou Boleslav a jsou tu ideální podmínky jak na turistiku, rekreaci a relaxaci - tak především na cykloturistiku.
V hlavní budově zámku se pořádají rauty, recepce, svatby, firemní večírky - zkrátka na co si jen vzpomenete Zámek se navíc postupně rekonstruuje a časem se určitě dostane do bývalé krásy. Zámecký hotel Maxmilián se nachází hned vedle parku a poskytuje kvalitní ubytování - pro mne bylo ale důležitější, že na recepci jsem si mohl koupit pohled a turistickou známku. Ještě se ale vrátím do romantického anglického parku, kde mne zaujala dřevěná lávka přes příkop a vedle něj stojí romantický Domeček knížete Alexandra. Je to hrázděný domeček s dvoupodlažním apartmá. A pod balkonem zámku můžete vidět vzácný strom liliovník tulipánokvětý, který tu stojí neuvěřitelných 150 let. Z balkonu je vidět na blízké okolí...Polabí, vrch Chomuc, Oškobrh a z části i Český ráj.
Trojdílný barokní zámek situovaný na západním okraji parku spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1704-13 Původně byla zámecká budova obklopena několika komorně laděnými geometricky vázanými zahradně upravenými barokními terasami
Plochy teras jsou však dodnes čitelné při jižním, západním a východním křídle zámku Z této doby se také v parku zachovala dvě kamenná sousoší
V roce 1809 získali Loučeň Thurn-Taxisové Dále pak ještě dvěma režíjními domky z roku 1910
Princ Alexandr Jan zemřel v roce 1939 a loučeňský zámek zdědil jeho syn Alexandr Ferdinand Rodina Thurn Taxisů se za protektoriátu přihlásila k německému občanství, byla 27. 5. 1945 zajištěna a odvezena do Nymburka
Budova přešla do správy obce jako konfiskát. V roce 1949 se ucházelo o zámek několik zájemců... Provoz zámku v letech 1949-68 se velmi nepříznivě podepsal v budově i v parku
Změna k lepšímu nastala až v roce 1968, kdy zámek převzal do vlastnicví Ústřední dopravní institut ministerstva dopravy v Praze Zámek byl velikým nákladem opraven a zanedbaný park obnoven Bývalý úřednický dům, takzvaný V roce 1999 v rámci privatizace získala hotel a zámek s parkem společnost Loučeň a.s.
Přijeďte se podívat na toto krásné místo, kde kdysi stávala starověká tvrz... ...a v letech 1704-13 za Arnošta hraběte z Valdštejna postaven barokní zámek Projektantem byl František Maxmilián Kaňka...další úpravy pak byly provedeny podle návrhu Františka Ignáce Préea Krásný park - původně francouzskou zahrada se změnila na současný přírodně krajinářský anglický park...

Skanzen Kouřim

29. dubna 2006 v 11:16 | http://www.ivo-turista.unas.cz/kourimskanzen.htm
Kouřim - skanzen
Také lidové letnice, podobně jako svátky vánoční a velikonoční, navazovaly na tradici předkřes'tanských svátků.
Boží hod svatodušní, svátek Seslání Ducha Svatého, mohl připadnout na dny od 10. května do 13. června.

Vezmou lipový talíř - okrouhlík, provrtají do jeho středu otvor a do něj zarazí březovou nebo jedlovou májíčku.


V areálu se konalo vystoupení dětských folklorních souborů Melodika a Červánek z Prahy


Svátky byly spojené s nejrůznějšími pověrami, zvláště s bojem proti čarodějnicím.


Dětem zpříjemnil den Jan Bílek z Hradce Králové netradičním podáním Steré pohádky České


Malá ukázka textu z ní -
Na korunku máječky připnou červenou tkanici a ovinou jí kmínek. Pod májkou leží na talířku zelený věnec, ovinutý štákem a pod talířem pokladnice.
Dnes tu bylo opravdu krásně a dokonce jsem ochutnal i dobová jídla. Přeji všem, kdo toto místo navštíví - také co nejlépe strávený den
Na ploše necelých tří hektarů se nachází nedaleko města Kouřim na jeho jižní straně - skanzen lidové architektury, který byl založen v roce 1972. Je to vlastně záchranný regionální skanzen, protože podmět k založení dal vznik vodárenské nádrže Želivka. Vodní plocha totiž zaplavila zajímavé památky lidové architektury. V roce 1976 byla otevřena první část skanzenu a časem se stal i speciálním zařízením zaměřeným na ukázky stavebních technik. Poslední objekty se byly dopraveny v roce 1982. V průběhu roku se tu pořádají slavnosti, národopisné akce a výstavy. Má návštěva proběhla zrovna ve chvíli, kdy tam byla jedna ze slavností a tak jsem tam strávil prakticky celý den..
K nejzajímavějším stavbám určitě patří chalupa malozemědělce stojící dříve v Budči. Rozlehlá rychta z Bradlecké Lhoty má pak bohatě skládanou a malovanou lomenici a má 5 prostor. Roubená kovárna pochází z roku 1774 z obce Starý Bydžov. Zvláštností je, že na svém původním místě přečkala velmi mnoho požárů a do roku 1958 sloužila stále svému původnímu účelu. Skoro veškeré zařízení kovárny sem bylo dovezeno z Louňovic pod Blaníkem. U cesty nedaleko kovárny pak stojí Boží muka z červeného pískovce pocházející z roku 1897. Kouřimský skanzen vlastní i nejstarší polygonální stodoly. Původní záměr 38 větších staveb se sice nepodařilo naplnit, ale i tak je tu na co koukat.
Popišme si, co se vlastně všechno ve skanzenu dá vidět od vchodu u parkoviště až po poslední statek z Jílového. U parkoviště je čelní stěna lomenice z Krchleb. Po vejití vjezdovými vraty brány z Kubšovky vedle pokladny - kde si můžete koupit pohledy a turistickou známku se pak vlevo nachází zatím uzavřená stodola s Durlic (1648) do které se vešlo neuvěřitelných 55 šestimetrových žebřiňáků obilí. Následují dva špýchary - jeden z Hrádku a druhý z Budče. O Božím mukách jsem se již zmiňoval, tak tedy dál uvidíte rumpálovou studnu, chalupu se špýcharem z Budče, statek z Týřovic (1807) a sochu sv. Donáta ze Svatbína. U dřevěné pumpy ze Zelán pak stojí stodola ze Želejova a za hlavní cestou zmiňovaná kovárna ze Starého Bydžova. Pak už následují rychta z Bradlecké Lhoty a statek z Jílového. Je tu na co koukat a v hospůdce se tu můžete i občerstvit.
Vítejte ve skanzenu...něco vám povím o Letnicových slavnostech... Padesát dnů po velikonočních svátcích se slavívali statodušní, v lidovém prostředí známé jako letnice. Protože se při nich květy (růžemi) bohatě zdobily chrámové oltáře, nazývaly se také rozálie. Na mnoha místech se rovněž obcházely meze a hraniční kameny. Při těchto obchůzkách se kameny opravovaly, kotrolovaly a řešily se také sousedské spory.
Ve Starém zákoně se padesátý den po velikonocích připomínal jako den, kdy Mojžíš na hoře Sinaj obdržel Desatero. Český kronikář Kosmas psal k roku 1092 o knížeti Břetislavovi II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a hadače pohanské.
Stavení se v sobotu uklízelo a vyzdobilo zelenými ratolestmi a květy; zdobil se svatý kout u stolu. Podobně jako v noci před svátkem sv. Filipa a Jakuba, také o letnicích vycházeli chasníci na náves a práskáním bičů se čarodějice snažili zahnat.
U některých mezníků dostávali chlapci výprask, aby si pamatovali, kde hranice pozemků leží. V Čechách jsou letnice spojené rovněž se stavěním májů. Kdo chce poznat více informací o Letnicích, může si přečíst knížku Čeňka Zíbrta: Zde za doprovodu muziky si s dívkou zatancí a poté ji připíjí.
Nejstarší mládenec vezme májku, druhý sklenici piva a třetí sklenku kořalky. Společně s hudbou jdou obcí do míst, kde postavili v noci májky. Chlapec s májkou vejde do chalupy, ve které čeká dívka, oblečená většinou v bílém. Dívku vyvede z domu k májce.
Po obejití vsi odejdou všichni do hospody, kde jedí a pijí za peníze, které musí dáti dívky. Tak tolik o Letnicových slavnostech. A den strávený ve skansenu pomalu končí...
K poslechu všem hrála muzika Tomáškovka z Kutné Hory a muzika Václava Skalníka z Kouřimi U hospůdky se tu můžete občerstvit, navíc dnes probíhalo předvádění řemesel a lidové tvorby. A dokonce i prodej výrobků lidové tvorby

Jak pejsek a kočička šli na hory

27. dubna 2006 v 16:08 | Dominik Bárta - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK PEJSEK S KOČIČKOU ŠLI NA HORY
Dominik Bárta
Pejsek se ptá kočičky, jestli půjdou na hory. Kočička řekne, že jo. Tak si vzali batoh a šli. Pejsek řekl po cestě kočičce: "Kočičko, já mám hlad." A kočička na to, že ano. "Mě taky vyhládlo," řekla na to. Tak si sedli a jedli. Pak zas šli a šli, až došli na hory. Najednou nad nimi frrr a zase frrr. "Ptáci," vykřikl pejsek.

O pejskovi a kočičce, jak jeli do Prahy

27. dubna 2006 v 16:07 | Aneta Kučerová - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
O PEJSKOVI A KOČIČCE JAK JELI DO PRAHY
Aneta Kučerová
To bylo tak, že pejsek s kočičkou leželi na gauči.A pejsek říká: "Já se nudím." " Co mám dělat?" řekla kočička. Pejsek vyskočil z postele a řekl: " Pojedeme do Prahy." Tak jeli do Prahy. Šli na trh a pejsek si koupil míček a kočička klubko. Tak jeli domů, cestou se zastavili. A šli do města. Tam bylo lidí, pejsek nemohl popadnout dech. Šli a zastavili se u nádraží, jak opravujou vlaky. Pejskovi se to moc líbilo: "Už půjdeme pejsku na nádraží počkat na vlak, abychom mohli jet domů." Jeli domů. Pejsek skočil do pelechu a kočička také spala.

O pejskovi s kočičkou jak měli prázdniny

27. dubna 2006 v 16:06 | Matyáš Koranda - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
O PEJSKOVI S KOČIČKOU JAK MĚLI PRÁZDNINY
Matyáš Koranda
Pejsek s kočičkou byli v bazénu a pejsek povídá kočičce: "To je zábava," protože právě skočil ze skokánku šipku do vody. Kočička skočila placáka. Tak tam skákali a skákali až do večera. Protože bylo léto, tak si nevšimli, že už je večer, tak šli pozdě spát. Ráno se pejsek vzbudil dřív než kočička a tak se jí snažil vzbudit. Nakonec jí vzbudil a pak zjistili, že v bazénu plave pavouk a jiná havěť. Vzali si síťku a všechny brouky vylovili.

Jak pejsek a kočička potkali zajíce

27. dubna 2006 v 16:05 | Ondřej Kosař - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK PEJSEK A KOČIČKA POTKALI ZAJÍCE
Ondřej Kosař
Pejsek s kočičkou šli na procházku. Potkali zajíce a zajíc spustil: "Ha, ha, ha!" a pejsek zavrčel a zajíc zase: "Ha, ha, ha!" A pejsek: "Vrrr!" a skočil za zajícem. Ale zajíc skočil do křoví a pejsek za ním. A když vylezl, tak povídá kočičce: "V tom křoví bylo moc trní a já ho nedohnal."

Jak pejskovi a kočičce přetekl hrnec

27. dubna 2006 v 16:03 | Adéla Segműllerová - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK PEJSKOVI A KOČIČCE PŘETEKL HRNEC
Adéla Segmüllerová
Jednou ráno vařila kočička mléko, tu se šla kouknout na pejska, co dělá a vidí, že si hraje. Kočička se vrací do kuchyně a vidí, že mléko přeteklo!? "Honem!" křičí na pejska. "Honem!!" a utíkají ven z domu.

Jak ukradli pejskovi a kočičce jídlo

27. dubna 2006 v 16:01 | Stanislav Spitzer - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK UKRADLI PEJSKOVI A KOČIČCE JÍDLO
Stanislav Spitzer
Jednou tak z rána si pejsek s kočičkou přispali. A když se vzbudili, tak se to semlelo. Když se podívali do lednice, byl tam jenom jeden syreček. "Páni, všechno jídlo je pryč. Co si počneme, pejsku? Je tu jen jeden syreček." "Nevím" Tak přemýšleli a přemýšleli a najednou to kočičku napadlo: "Půjdeme to jídlo hledat." " Hm, hm, tak dobře," řekl pejsek. Vydali se na cestu. Šli a šli, až najednou pejsek spadl do jámy. "Pejsku, nestalo se ti nic?" "Ne, dobrý, nic." "Půjdu pro pomoc," a rychle běžela k panu Čapkovi. Když k němu doběhla, právě si pil kafe. "Pane Čapek, pane Čapek, pejsek spadl do jámy." "Cože?" A šli za ním s provazem. Až k němu došli, tak ho vytáhli. "Děkuji, pane Čapek. My hledáme toho, kdo nám ukradl jídlo." "To ukradl můj pes." A tak nakonec všechno dopadlo dobře.

Jak šli do ZOO

27. dubna 2006 v 15:59 | Lukáš Černohlávek - 2.B ZŠ Praha 9- Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK ŠLI DO ZOO
Lukáš Černohlávek
Ráno vstali a rozhodli se, že půjdou do ZOO. Tak šli do ZOO. Když došli, tak se strašně podivili, jak je to veliký a pak šli dovnitř. A jak koukali, tak viděli zatím hezká zvířata, ale pak dostali hlad, tak tam šli do krámu. Tam si něco koupili a když si to všechno prohlédli, tak šli domů.

Jak pejsek a kočička šli na procházku

27. dubna 2006 v 15:58 | Nikol Tomiová - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK PEJSEK S KOČIČKOU ŠLI NA PROCHÁZKU
Nikol Tomiová
Bylo to jednoho krásného rána. Když pejsek a kočička se probudili, a pejsek se rozhodl, že půjdou ven. Tak se oblékli a šli ven. Šli po louce, kde rostly kytky a kočička si je natrhala do vázy. A potom šli domu. A uvařili si čaj. A pak šli spát.

O pejskovi a kočičce a sedmi sýrech

27. dubna 2006 v 15:57 | Veronika Černá - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
O PEJSKOVI A KOČIČCE A SEDMI SÝRECH
Veronika Černá
Jednou bylo v lednici sedm sýrů. Pejsek si řekl s kočičkou, že bude mít každý tři sýry a jeden že si rozpůlí, aby se nehádali. Najednou pejsek s kočičkou nevěděli, že ten sýr je z roku 2005, ale že už je rok 2007. Tak ten sýr snědli a uprdli se, že celý barák odletěl do vesmíru, až do Ostravy. To je od nich dost daleko - moc, moc. Konec příběhu.

Jak pejsek a kočička šli do divadla

27. dubna 2006 v 15:56 | Štěpán Procházka - 2.B ZŠ Praha 9 - Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
JAK PEJSEK S KOČIČKOU ŠLI DO DIVADLA
Štěpán Procházka
Když pejsek s kočičkou byli jednou doma, pejsek dostal nápad: "Půjdeme do divadla," řekl. A kočička řekla: "To je dobrý nápad." A kočička se zeptala: "Co dávají?" "To nevím." A kočička řekla: "Tak jdem!!!" Když už byli u divadla. Kočička s pejskem šli dovnitř. Když vyšli z divadla, tak šli rovnou domů a povídali si, co bylo pro ně hezké.

O pejskovi a kočičce, jak si hráli na louce

27. dubna 2006 v 15:54 | Vítězslav Douša - 2.B ZŠ Praha 9- Ratibořická |  Velké povídání o pejskovi a kočičce
O PEJSKOVI A KOČIČCE JAK SI HRÁLI NA LOUCE
Vítězslav Douša
Pejsek s kočičkou si hráli, dělali kotrmelce, tancovali, hráli si na honěnou: "Proč by nás nemohlo na honěnou hrát víc?" řekl pejsek. "No jo, to je pravda,"řekla kočička. "Vezmeme s sebou děti,"řekl pejsek. Tak šli a šli a najednou potkali děti. A pejsek se ptá: "Budete s námi hrát na honěnou?" A děti řekli: "Tak dobře." Tak si hráli na honěnou, hráli si a hráli. A pejsek říká: A co kdyby jste šli k nám?" A dětí říkají: "Dobře." Tak šli a šli až došli. A kočička jim nabízí koláče, děti si vzaly. Říkají: "musíme jít, tak ahoj," a mávají na rozloučenou.